Týden zahraničních Čechů
Celý tento týden probíhá na Karlově univerzitě v Praze setkání zahraničních Čechů. Do Česka se sjely stovky našich krajanů i emigrantů z mnoha zemí světa. Jejich program bude průběžně sledovat i Radio Praha a budeme Vám o něm přinášet informace. Zahájení se zúčastnila Milena Štráfeldová.
Dostaneme se pomalu do Prahy. Jaký je program pražského setkání zahraničních Čechů, které v pondělí začalo?
"Ten program je skutečně velmi bohatý. Probíhá každodenně od rána do pozdních večerních hodin. Jeho podstatou jsou především odborné panely, protože krajané, kteří se sjíždějí do Prahy, mají zájem zejména o legislativní otázky, o občanství krajanů v zahraničí, o možnosti restituce majetku, dořešení různých vleklých soudních sporů, zajímají se o sociální otázky a pochopitelně také o historii a kulturu. Představují se tu i jednotlivé krajanské menšiny nebo konkrétní spolky. Součásti celotýdenního programu je i řada doprovodných akcí. Už v předvečer zahájení, to znamená v neděli večer, proběhla první výstava, kde se představovali nejslavnější čeští architekti ve světě. Namátkou zmíním Evu Jiřičnou, slavnou architektku, která působila ve Velké Británii. Součásti bude také festival filmů slavných českých režisérů,m kteří se ve světě prosadili a vrcholnou akcí budou České ženy ve světě. To je vlastně novinka Týdne zahraničních Čechů, který je už jinak poměrně tradiční. Probíhá v dvouletém intervalu už potřetí v Praze na půdě University Karlovy v součinnosti s Senátem České republiky a ministerstvem zahraničí. Novinkou letošní akce je tedy prezentace nejslavnějších českých žen ve světě. Bohužel se tohoto týdne nezúčastní Madelaine Albrightová, která přijede v říjnu letošního roku. Už teď jsem tam ale zahlédla například Áju Vrzáňovou a má tam být například i pravnučka Tomáše Garriqua Masaryka Charlotta Kotiková."
Měla jsi už možnost s nějakou významnou osobností pohovořit?"Já jsem tam potkala celou řadu lidí, se kterými už se znám z krajanských akcí u nás i ve světě, ale já jsem úvodního setkání využila k tomu, abych položila otázku předsedovi Senátu Petru Pithartovi. Ten totiž ve svém úvodním vystoupení zcela otevřeně pojmenoval příčiny, proč má česká společnost tak rozpolcený vztah vůči exilu. Podle něj jsme vůči zahraničním Čechům stále ještě nedůvěřiví, neradi přijímáme jejich rady a nabídky pomoci, uzavřenost vůči nim je přitom důsledkem našich komplexů. Zeptala jsem ho proto, kdy se podle jeho názoru česká společnost s exilem vyrovná:
"Bude to postupovat s tím, jak budeme ztrácet své manko sebedůvěry, jak se začneme sebevědoměji pohybovat ve světě. Odjet někam s cestovní kanceláří ještě není být ve světě. Být ve světě znamená tam alespoň nějakou dobu žít, pracovat, domlouvat se s lidmi a tahle zkušenost převážné většině z nás stále ještě chybí. A naši krajani nám to bezděky připomínají. Já věřím, že s tím, jak mladí lidé a zejména studenti vyjíždějí za studiem a za prací, se to bude ještě rychleji měnit než dosud. Plnou akceptaci exilu jsme už propásli. Řadu možností, které nám tito lidé nabízeli a nechtěli funkce. Nabízeli kontakty, zkušenosti, třeba i varování a my jsme je moc neposlouchali."
Informace z Týdne zahraničních Čechů, který probíhá na Univerzitě Karlově, najdete i v našem zítřejším vysílání.