O čem se mluví Uhlí předmětem svárů

Premiér Jan Fischer "se vší naléhavostí" prohlásil, že není pod vlivem lobbyistů spojených se severočeskými těžebními firmami. Proti podobným nařčením se prý hodlá bránit všemi prostředky včetně právních. Martin Bursík na oplátku prohlásil, že se Janu Fischerovi omluví za nařčení z korupce až poté, co premiér uzná procesní i věcné chyby svého kabinetu v otázce novely horního zákona a napraví je. Minulý čtvrtek také premiéra Fischera v Poslanecké sněmovně interpeloval:

Martin Bursík, foto: ČTK "Interpeloval jsem mám dojem po prvé v životě. V této sněmovně jsem byl vládním poslancem a pokládám za civilizované ponechat možnost kontroly vlády opozičním poslancům, ale to, že interpeluji, je také doklad mého určitého vzdálení se od této vlády a faktu, že já tuhle vládu po těchto vystoupeních premiéra a především po tom rozhodování již nevnímám jako svou vládu. To musím bohužel konstatovat."

Premiér Jan Fischer v závěru odpovědi na Bursíkovu interpelaci zdůraznil, že jeho vláda nebude prolamovat těžební limity. Zároveň opět odmítl, že vláda podlehla lobbingu těžebních společností. Nicméně uvedl, že zná zástupce uhelné společnosti Czech Coal, která je majitelem Mostecké uhelné společnosti:

Jan Fischer, foto: ČTK "I nadále jakékoliv obvinění z korupčního jednání své osoby zkrátka a dobře striktně odmítám. To je jedna věc. Důvodem ke korupčnímu jednání není to, že tak, jako pan kolega Mlynář, i já znám pana Jana Dobrovského. Znám ho 20 let, ale do jeho podnikání mi nic není. A jestli s ním mluvím o něčem, tak nemluvím o tomhle. Ale určovat mi s kým a kde se budu stýkat, to si opravdu vnutit nenechám."

Připomenu, že zmíněný Vladimír Mlynář je šéfem premiérových poradců a také dlouholetým přítelem předsedy dozorčí rady Czech Coal Jana Dobrovského.

Obě strany tohoto sporu trvají na svém. Poslanec Martin Bursík si dokonce myslí, že jeho kritika vlády kvůli hornímu zákonu ovlivnila problematiku prolomení limitů těžby. Podle něj byla jeho řeč v Poslanecké sněmovně symbolickým zatažením za záchranou brzdu:

"Udělal bych to znovu. Já jsem řekl, že zdůvodnění negativního stanoviska vlády je prostě skandální podlehnutí lobbyismu a naznačuje korupční jednání vlády. Za tím, co jsem řekl, si absolutně stojím. A myslím si, že reakce uhelné společnosti den na to, ale nakonec i dopis pana premiéra, který vlastně pokračuje a nechává se vést tak, jako doposud v téhle věci, jsou jenom dokladem toho, že to, co jsem řekl, mělo své racio a bylo pravdivé."

Foto: www.czechcoal.cz Vezměme to po pořádku. Reakce uhelné společnosti, o níž mluvil Martin Bursík, spočívala v tom, že bývalého šéfa zelených obvinila z dvojí hry. Společnost Czech Coal v tiskovém prohlášení oznámila, že Martin Bursík v letech 2000 až 2003, tedy za lidoveckého ministra životního prostředí Libora Ambrozka, poskytoval Mostecké uhelné společnosti poradenství. "Předmětem těchto konzultací byly mimo jiné otázky spojené se strategickým záměrem Mostecké uhelné zpřístupnit zásoby hnědého uhlí za územními limity k budoucímu využití," uvedla Czech Coal. Martin Bursík kontroval sdělením, že pro tuto společnost řešil možnosti spoluspalování biomasy v kotlích s uhelnými granulemi a také otázky liberalizace elektroenergetického trhu. Výsledky jeho dosavadní práce prý jasně dokládají, že nikdy nepodporoval další využití zásob hnědého uhlí a s tím spojené bourání obcí. "Tvrzení, že jsem byl dvojitým agentem, mě poškozuje," prohlásil Martin Bursík, který uvažuje o kandidatuře do sněmovny za Stranu zelených.

Martin Bursík také zmínil jistý dopis, který měl premiér poslat starostovi Litvínova. Dokument měl naznačovat prolomení těžebních limitů v severních Čechách, což potvrdil místostarosta obce Horní Jiřetín Vladimír Buřt. Podle něj přitom zástupci této obce na začátku ledna s premiérem Fischerem jednali, a ten je měl ujistit, že vláda limity neprolomí a nebude dělat ani žádná opatření, která by k tomu vedla. Dopis je tak podle Vladimíra Buřta v rozporu s předcházející schůzkou:

Foto: www.czechcoal.cz "Ten dopis, který poslal premiér Fischer litvínovskému starostovi 27. ledna, tedy zhruba dva týdny po tom našem jednání, je v přímém rozporu se závěry našeho setkání, neboť v tom dopise se píše, zcela nepokrytě se dá říci, o jakýchsi krocích k odstranění administrativních překážek de facto povrchové těžby a pokračování povrchové těžby za územními limity."

Starosta Litvínova Daniel Volák v reakci na tento dopis prohlásil, že město bude v případě prolomení limitů těžby hnědého uhlí požadovat po firmě Czech Coal miliardu korun jako kompenzaci. Zastupitelé Litvínova už dříve pokračování těžby uhlí za limity odmítli. Společnost Litvínovská uhelná ze skupiny Czech Coal podle své mluvčí Liběny Novotné vnímá stanovisko starosty jako zásadní a příznivou změnu v přístupu radnice. Podle hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové by bylo nejlepší, aby o prolomení limitů těžby hnědého uhlí rozhodlo referendum v kraji:

"Krajské referendum by bylo takové nejdůležitější, které by mělo proběhnout než dojde k tomu, že budeme říkat: Ano, prolomíme limity. To znamená, že chceme znát názor občanů Ústeckého kraje, jich se to týká, a těžko nám bude rozhodovat o tom někdo z Brna anebo někdo třeba z jižních Čech."

Podle hejtmanky Vaňhové by vhodným časem pro referendum byl podzim tohoto roku, tedy zároveň s komunálními volbami.