Kalendárium
Hrabě Jan Nepomuk Harrach, herec Jára Kohout nebo králíci z klobouku tvoří poněkud nesourodou skupinku hrdinů tohoto kalendária.
Jára Kohout, foto: ČTK
V prosinci roku 1904 se v Praze narodil herec a zpěvák Jára Kohout. I
když se vyučil zubním technikem, táhlo ho to k herectví. A jak v roce
1991 v pořadu A léta běží vzpomínal, v tom mu pomohl především
Ferenc Futurista.
"No, profesionálně jsem vystoupil prvně v roce dvacet tři s
Ferencem Futuristou. Ta hra se jmenovala Evropa o nás ví a já jsem se
tam dostal, protože předtím jsem Ferencovi prodal takové sólo,
jmenovalo se to Námořník a on to dělal v Červený sedmě. Tak mi za to
zaplatil a byl jsem od těch dob jeho kamarád. A opravdu nebejt Ference,
tak jsem se nedostal nikam, to se lidi těžko dostávali, ale on si mě
oblíbil tím, že jsem psal takové maličkosti, pro Buriana jsem psal
sóla, ale jenom malý. To bylo i tím, že jsem byl náhodou spolužákem
těch autorů, kteří psali ty nejslavnější operety Tobis, Špilar,
Mírovský, Rohan, ti byli velice slavní.
Na snímku z roku 1928 je Jára Kohout, režisér Svatopluk Innemann a herec Ferenc Futurista, foto: ČTK
Ten Ferenc Futurista mě vodil
všade mezi nejslavnější lidi, bylo mi asi 18 roků. Já jsem se narodil
tady na té ulici, která je teď Vinohradská - tenkrát to byla
Jungmannova, Foschova, Stalinova...teď je to Vinohradská. Jeden můj
strejček byl malíř kulis v divadle v Ústí nad Labem, ten k nám
vždycky chodil a veselej byl, ohromně se mně líbil, tak z toho to
vzniklo. Mně bylo asi deset roků a on mně říkal, nauč se třeba
Cyrana a nebo něco, já nevěděl, že budu dělat komika. Byl jsem kluk,
vzal jsem si skautský klobouk, rákosku a dělal jsem Cyrana. Učil jsem
se ho, až jsem se ho celého jakž takž naučil."
Jára Kohout v roce 1948 emigroval a léta žil a také hrál v USA, do vlasti se vrátil po sametové revoluci. Zemřel v roce 1994 ve věku nedožitých devadesáti let.
Jan Nepomuk Harrach
Příslušníci šlechtických rodů mívají různé zájmy - člověk si
nejčastěji představí lov nebo třeba péči o sbírky čehokoli -
ušlechtilými víny počínaje a vzácnými obrazy konče. Láskou
významného šlechtice Jana Nepomuka Františka hraběte Harracha byly
Krkonoše. Zasloužil se o rozkvět nejvyšších českých hor - na jejich
území zřídil první rezervaci na Labské stráni, staral se i o
turistické stezky a známý je také jako ten, kdo svým zaměstnancům
pro lepší pohyb v terénu přivezl lyže. Když pak hrabě Harrach před
sto lety zemřel, na jeho pohřeb v Horní Branné se s ním přišly
rozloučit davy lidí.
Před třiceti lety se na televizních obrazovkách poprvé objevil
klobouk kouzelníka Pokustóna, ve kterém bydlí dva králíci - Bob a
Bobek. A už každé malé dítě ví, že i když se po ránu člověku (i
králíkovi) z vyhřáté postele (klobouku) nechce, vstávat se musí,
protože je ráno. Oblíbený večerníček o dobrodružství dvou
králíků vypráví Josef Dvořák a podoba Boba a Bobka je dílem
Vladimíra Jiránka.
Kříž v Číhošti
A nakonec ještě připomeneme událost, která měla tragické důsledky.
Při mši v Číhošti, kterou sloužil farář Josef Toufar, se o jedné
adventní neděli roku 1949 několikrát pohnul kříž - tvz.
číhošťský zázrak byl pro komunistický režim záminkou k rozsáhlým
perzekucím členů katolické církve.