Kalendárium

Jára Kohout, foto: ČTK V prosinci roku 1904 se v Praze narodil herec a zpěvák Jára Kohout. I když se vyučil zubním technikem, táhlo ho to k herectví. A jak v roce 1991 v pořadu A léta běží vzpomínal, v tom mu pomohl především Ferenc Futurista.

"No, profesionálně jsem vystoupil prvně v roce dvacet tři s Ferencem Futuristou. Ta hra se jmenovala Evropa o nás ví a já jsem se tam dostal, protože předtím jsem Ferencovi prodal takové sólo, jmenovalo se to Námořník a on to dělal v Červený sedmě. Tak mi za to zaplatil a byl jsem od těch dob jeho kamarád. A opravdu nebejt Ference, tak jsem se nedostal nikam, to se lidi těžko dostávali, ale on si mě oblíbil tím, že jsem psal takové maličkosti, pro Buriana jsem psal sóla, ale jenom malý. To bylo i tím, že jsem byl náhodou spolužákem těch autorů, kteří psali ty nejslavnější operety Tobis, Špilar, Mírovský, Rohan, ti byli velice slavní. Na snímku z roku 1928 je Jára Kohout, režisér Svatopluk Innemann a herec Ferenc Futurista, foto: ČTK Ten Ferenc Futurista mě vodil všade mezi nejslavnější lidi, bylo mi asi 18 roků. Já jsem se narodil tady na té ulici, která je teď Vinohradská - tenkrát to byla Jungmannova, Foschova, Stalinova...teď je to Vinohradská. Jeden můj strejček byl malíř kulis v divadle v Ústí nad Labem, ten k nám vždycky chodil a veselej byl, ohromně se mně líbil, tak z toho to vzniklo. Mně bylo asi deset roků a on mně říkal, nauč se třeba Cyrana a nebo něco, já nevěděl, že budu dělat komika. Byl jsem kluk, vzal jsem si skautský klobouk, rákosku a dělal jsem Cyrana. Učil jsem se ho, až jsem se ho celého jakž takž naučil."

Jára Kohout v roce 1948 emigroval a léta žil a také hrál v USA, do vlasti se vrátil po sametové revoluci. Zemřel v roce 1994 ve věku nedožitých devadesáti let.

Jan Nepomuk Harrach Příslušníci šlechtických rodů mívají různé zájmy - člověk si nejčastěji představí lov nebo třeba péči o sbírky čehokoli - ušlechtilými víny počínaje a vzácnými obrazy konče. Láskou významného šlechtice Jana Nepomuka Františka hraběte Harracha byly Krkonoše. Zasloužil se o rozkvět nejvyšších českých hor - na jejich území zřídil první rezervaci na Labské stráni, staral se i o turistické stezky a známý je také jako ten, kdo svým zaměstnancům pro lepší pohyb v terénu přivezl lyže. Když pak hrabě Harrach před sto lety zemřel, na jeho pohřeb v Horní Branné se s ním přišly rozloučit davy lidí.

Před třiceti lety se na televizních obrazovkách poprvé objevil klobouk kouzelníka Pokustóna, ve kterém bydlí dva králíci - Bob a Bobek. A už každé malé dítě ví, že i když se po ránu člověku (i králíkovi) z vyhřáté postele (klobouku) nechce, vstávat se musí, protože je ráno. Oblíbený večerníček o dobrodružství dvou králíků vypráví Josef Dvořák a podoba Boba a Bobka je dílem Vladimíra Jiránka.

Kříž v Číhošti A nakonec ještě připomeneme událost, která měla tragické důsledky. Při mši v Číhošti, kterou sloužil farář Josef Toufar, se o jedné adventní neděli roku 1949 několikrát pohnul kříž - tvz. číhošťský zázrak byl pro komunistický režim záminkou k rozsáhlým perzekucím členů katolické církve.