Události Neobhájené tituly šampionů

Petr Svoboda, foto: ČTK Překážkář Petr Svoboda sice titul neobhajoval, ale do Berlína odlétal s poměrně vysokými ambicemi, k nímž ho opravňovaly dosahované výsledky. Zdravotní komplikace z poslední doby však dávaly tušit, že forma asi nebude optimálně vyladěna. Přesto byl pro Petra Svobodu už postup do finále běhu na 110 metrů překážek a v něm šesté místo životním úspěchem:

"Já jsem se probudil až ve finiši a myslel jsem, že to bude horší čas. 13,38 je vlastně můj druhý nejrychlejší výkon. Celkově po mých peripetiích se zdravím a se vším, co mě letos potkalo, je šesté místo výborné. Po hodně dlouhé době byl český sprintér ve finále mistrovství světa. Já doufám, že to otevře oči českým sprinterům, že to jde a že já prostě nejsem výjimka."

Roman Šebrle, foto: ČTK To desetibojař Roman Šebrle může být právem nespokojen. Titul světového šampiona neobhájil, v několika disciplínách se vyloženě trápil a v konečném účtování skončil až jedenáctý. Během závodu se také značně rozčílil, když mu rozhodčí neposkytli předepsanou přestávku mezi skokem do výšky a během na 400 metrů:

"Já bych byl asi sprostý, raději nebudu nic říkat. 20 minut po výšce se nedá běžet! To je prostě ostuda. Skončím jako poslední, a dají mě hned. Stydím se dnes za atletiku. Ne za svoji, ale za mezinárodní."

Když pak emoce trochu opadly, 34letý Roman Šebrle dokonce konstatoval, že jeho éra asi definitivně skončila.

Obhájkyně mistrovského titulu z japonské Ósaky, oštěpařka Barbora Špotáková nebyla při kvalifikaci příliš nadšená technickým provedením svých hodů. Mezi její největší soupeřky patřily Ruska Maria Abakumovová a Němky Christine Obergföllová a Steffi Neriusová. Právě posledně jmenovaná Němka překvapila všechny soupeřky hned prvním pokusem, který pro ní znamenal zisk zlaté medaile:

Bára Špotáková, foto: ČTK "Nemohu tomu pořád uvěřit! Když Barbora odhodila oštěp v poslední sérii, vyhrkly mi slzy. Ještě teď jsem v šoku, je to neskutečné, bláznivé. Je to ten nejúžasnější okamžik a zároveň závěr moji dlouhé a úspěšné kariéry."

Barbora Špotáková obsadila druhé místo a se svým výkonem ve finále byla spokojená mnohem více než při kvalifikaci:

"No rozhodně. Už na rozcvičovacím stadionu jsem věděla, že jsem to konečně já, protože předtím na kvalifikaci to byl nějaký můj stín. Věřila jsem si na delší metry, ale myslím si, že je to tím, že ten stadion tady je takový měkký, člověk si musí déle počkat s rukou na oštěp, protože to trvá trochu déle. Je tam to zpoždění. Dost na to doplatily ty oštěpařky, které jsou velice rychlé, jako Abakumovová nebo Obergföllová. Zklamání trvalo asi tak tři vteřiny po posledním hodu, kdy jsem se chytala za hlavu, protože mě mrzelo, že se mi to technicky nepovedlo, že se neopakoval ten zlatý šestý hod z loňské olympiády. Jinak jsem ale spokojená maximálně. Každá medaile z mistrovství světa je nádherná."