Z archivu tématu Věda a technika
Lidický památník láká návštěvníky kontroverzní propagační kampaní
Total burn-out of Lidice (Úplné vypálení Lidic) - to je internetová
stránka, která předstírá, že obsahuje hru simulující vypálení středočeské
obce německými nacisty v roce 1942. Hned po svém spuštění vzbudila tato
internetová stránka, která ve skutečnosti upozorňuje na tragickou historii
Lidic a zve do tamního památníku, velmi rozporuplné reakce: od naprostého
odmítnutí až po nadšení. Více se dozvíte od Martiny Lustigové.
Více
Panorama: Lovec asteroidů se katastrofy neobává
Astronomové z celého světa se na srpnovém setkání v Praze dohodli na
definici planety. Dosud totiž nebylo třeba jasné, jak velký má být
asteroid, aby byl považován za planetu. Například takový Ceres, kroužící v
pásmu mezi Marsem a Jupiterem, byl nejprve považován za planetu, pak se z
něj až do letošního srpna stal asteroid a nyní se nachází stejně jako
´nebohé´ Pluto v nové kategorii tzv. trpasličích planet. Možná si tak
Ceres získá rovněž přízeň lidí, když už to není asteroid. Jenže zatímco
Ceres i jako asteroid se choval velmi ´ukázněně´, nikoho neohrožoval a byl
pořád na očích, mezi stovkami tisíc různých objektů, kroužících kolem
Slunce, ´klasických´ asteroidů a komet, se nacházejí ´individua´ schopná
způsobit na Zemi katastrofu, o jaké se zatím nesnilo ani Hollywoodu. Vždyť
jen takový mrňous o průměru 70 metrů, což jsou předpokládané rozměry tzv.
tunguzského meteoritu, by dokázal zničit celou velkou Prahu a část
středních Čech. Také na pražském astronomickém kongresu se o nebezpečí
asteroidů diskutovalo. Riziko střetu, který by mohl zničit veškerý život,
je prý ale hodně malé. Petr Pravec z Astronomického ústavu, který na
kongresu vystoupil, tvrdí, že pravděpodobnost úmrtí člověka po pádu
asteroidu je zhruba stejná, jako pravděpodobnost úmrtí při havárii
letadla. To zní ale děsivě. Více
Náš host: Teoretici se dnes musí více podřizovat astronomickým pozorováním
Dnešním hostem Kaleidoskopu je profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu
Akademie věd, jehož byl také v letech 1996 - 2004 ředitelem. Profesor
Palouš zároveň přednáší astronomii a astrofyziku na Univerzitě Karlově.
Jako uznávaný odborník na vývoj galaxií, tvorbu hvězd a mezihvězdnou hmotu
je pravidelným účastníkem prestižních mezinárodních konferencí. Ve funkci
předsedy Národního komitétu astronomického se hlavní měrou podílel na
organizaci letošního astronomického kongresu. Více
Téma měsíce: Josef Frič by dnes na observatoř v Ondřejově hleděl s úžasem
Asi 30 kilometrů jihovýchodně od Prahy, v romantickém Posázaví, leží oblast
nazývaná podle jedné z nejvýraznějších osobností české kultury Ladův kraj.
Je zde nejen obec Hrusice, rodiště Josefa Lady, která si stále zachovává
svou poezii. Kraj proslavil rovněž pivovar ve Velkých Popovicích a jeho
Kozel. Najdeme zde barokní zámek Štiřín nebo zříceniny středověkých hradů
v Říčanech a Senohrabech,, které byly kdysi významnými šlechtickými sídly.
Ladův kraj je ideální oblast pro pěší turistiku a cykloturistiku. A právě
takový výlet nás může dovést až k jeho snad nejproslulejší dominantě, k
lesnímu komplexu historických i nových budov a staveb na samém vrcholu
kopce Žalov, které patří Ondřejovské hvězdárně, hlavnímu sídlu
Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Shodou okolností
letos, dva týdny před zahájením kongresu Mezinárodní astronomické unie v
Praze, tomu bylo sto let od zahájení prvních vědeckých výzkumů v
Ondřejovské observatoři. Jaké je ale její postavení dnes? To je trošku
komplikovanější otázka, říká po chvilce zamyšlení ředitel Astronomického
ústavu Akademie věd Petr Heinzel. Více
Praha se opět zapsala do historie astronomie
Praha byla v uplynulých dvou týdnech hlavním městem světové astronomie. Za
účasti více než 2500 vědců ze 75 zemí zde probíhal kongres Mezinárodní
astronomické unie. Bývá pravidlem, že na každém kongresu vystoupí vědci s
nějakým novým zásadním poznatkem či objevem, který ocení především
odborníci. Nejinak tomu bylo i letos v Praze. Tentokrát se ale k českému
hlavnímu městu upnuly také zraky světové veřejnosti. Dění na kongresu
sledoval Zdeněk Vališ. Více
Téma měsíce: Čeští vědci připravují další past na zločince
Zločinci třeste se! Čeští vědci úspěšně vyvíjejí novou zbraň na
identifikaci kriminálních živlů. Ti by už brzy mohli být usvědčeni nejen
pomocí daktyloskopie nebo třeba testu DNA, ale i na základě vlastního
pohybu. Žádné maskování obličeje jim nepomůže.
Více
Náš host: Za sinicemi z Třeboně až do Antarktidy
Dnešním hostem Kaleidoskopu je profesor Jiří Komárek z Botanického ústavu
Akademie věd České republiky v Třeboni. Začátkem letošního roku byl po dva
měsíce jedním z obyvatel první české vědecké stanice v Antarktidě. Ta byla
vybudována pod dohledem Masarykovy univerzity v Brně na Ostrově James
Ross. Tento ostrov byl vybrán proto, že je dosud vědecky neprozkoumán a je
ideální pro dlouhodobý ekologický výzkum. Nejbližší lidé od české stanice
žijí hodinu letu vrtulníkem na argentinské polární stanici.
Více
Kam směřuje rádio
Kulatá výročí bývají výzvou k ohlížení se, ke vzpomínkám a hodnocením, ale
mohou také motivovat k zamyšlení nad tím, co jubilanta teprve čeká. A
sedmdesátiny Radia Praha nás inspirovaly právě k otázce, kam směřuje
dnešní rozhlas. Více
Panorama: Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci pomáhají odhalit tajemství sarkoidózy
Vědecký tým z Univerzity Palackého v Olomouci se zasloužil o nový počin v
medicíně. Odborná veřejnost o něm byla informována v květnu v americkém
časopise American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine.
Výsledky práce olomouckých vědců umožní lékařům lépe pochopit mechanismus
onemocnění zvaného sarkoidóza. To je zřejmě největší záhadou v plicní
medicíně a lékaři vlastně dosud nevědí, proč nemoc
vzniká. Více
Náš host: Od filosofů nemohou politici čekat patenty
Dnes je hostem Kaleidoskopu poprvé představitel humanitních věd, ředitel
Filosofického ústavu Akademie věd České republiky Pavel Baran. Samotný
ústav vznikl v roce 1990 obnovením toho původního, který normalizátoři
zrušili coby hnízdo kontrarevoluce v roce 1970.
Více
+1
