Z archivu tématu Krajané
Prezident Havel měl před 20 lety osobní podíl na přesídlení Čechů z černobylské zóny
Čeští krajané z Ukrajiny, kteří byli zasaženi havárií
černobylské jaderné elektrárny, si právě letos připomněli dvacáté
výročí svého přesídlení do Československa. Osobní podíl na tom
měl i tehdejší prezident Václav Havel, kterému zástupci Čechů z
Volyně předali při jeho státní návštěvě v Moskvě svou žádost o
repatriaci. Na celou akci, při níž se do Čech vrátilo přes 1800 lidí
ohrožených Černobylem, vzpomíná předseda Rady černobylských
krajanů Boris Iljuk: Více
Václav Havel má mezi českými exulanty obdivovatele i kritiky
Václava Havla si v těchto dnech připomínají lidé nejen v Česku, ale
i v mnoha dalších zemích. Jeho přijetí v zahraničí bylo dokonce
spontánnější, ve světě získal pro své politické postoje více
uznání a obliby než doma. Tento rozpor je zvlášť zřetelný, pokud
exprezidenta Havla a jeho polistopadové působení hodnotí čeští
exulanti. Odráží se v nich na jedné straně velký obdiv k jeho odvaze
a morálce, na druhé straně určité zklamání, že po roce 1989
neprosadil tvrdší postoj vůči komunistům. Více
České muzeum v Cedar Rapids v Iowě slaví 15. výročí a obnovuje svou expozici po katastrofálních záplavách
Iowa je jedním ze států USA, kde dosud žije početná komunita
českých krajanů. Má dlouhou tradici, první čeští přistěhovalci
sem přijížděli už ve 2. polovině 19. století. Centrem této komunity
je i městečko Cedar Rapids, kde je České a slovenské národní muzeum.
Město před třemi lety postihly záplavy, které silně poškodily i
budovu muzea a zničily jeho sbírky. Vše se dnes obnovuje a v létě
příštího roku by mělo být muzeum znovu otevřeno. Více
Vážíme si naší svobody, říkají studenti po shlédnutí Příběhů bezpráví
Nezisková organizace Člověk v tísni už po sedmé proměnila listopad
ve výukový Filmový měsíc. V rámci akce s názvem Příběhy
bezpráví - Filmový měsíc na školách se konaly filmové projekce a
besedy s pamětníky, historiky a filmaři. Tématem letošního ročníku
byla Emigrace a život v exilu. Projekt Příběhy bezpráví - Filmový
měsíc na školách vychází z faktu, že výuka dějepisu ve školách
obvykle nezahrnuje moderní československé dějiny. Více
Češi doputovali až na Krym, krajané dnes žijí i v Simferopolu
Češi na Krymu žijí už půl druhého století. Ti první sem přišli v
r. 1861, aby zúrodnili pole a zabydlili opuštěná hospodářství po
Tatarech. Založili tu dokonce i několik vesnic. Bohemka Krymská,
dnešní Lobanovo, si letos připomněla 150 let od příchodu prvních
českých rodin. Jejich potomci dosud žijí v Alexandrovce nebo Bratském.
Stále se považují za české krajany, většinou už ale nemluví
česky. Z vesnic se ale také stěhovali do měst. Česká komunita tak
žije i v Simferopolu, hlavním městě Krymské autonomní republiky,
která je součástí Ukrajiny. Více
Hugo Marom odešel do Izraele na půl roku, a je tam už třiašedesát let
Před týdnem jsme v naší krajanské rubrice představili jedno z tzv.
Wintonových dětí - Huga Maroma. Spolu se svým bratrem Rudim přežil
válku v Anglii a poté se vrátil do Československa. Už v roce 1949 ale
znovu odešel, tentokrát do Izraele, kde působil jako vojenský pilot. S
letectvím ale zůstal spojen celý jeho další život. Hugo Marom se od
návratu z Anglie snažil najít svého adoptivního bratra Petra, kterého
jeho židovským rodičům na začátku protektorátu odebralo gestapo. O
jeho dramatickém příběhu jste slyšeli v naší sobotní historické
rubrice. Doslova v posledních hodinách Petrův příběh zaznamenal
další překvapivý obrat. Více
Černín se chce otevřít veřejnosti
Ministerstvo zahraničních věcí se více otevírá veřejnosti. Je to
výsledek působení odboru veřejné diplomacie, který na ministerstvu
vznikl letos na jaře. Ten do jisté míry nahradil původní krajanský
odbor. Na to, co tento odbor připravuje a jak se do jeho činnosti
promítají i úsporná opatření ve státním rozpočtu, jsme se zeptali
šéfa Jana Bondyho: Více
Hugo Marom chce v Praze postavit pomník rodičům Wintonových dětí
V deseti letech nasedl Hugo Marom na pražském Hlavním nádraží do
vlaku a se svým mladším bratrem odjel do Londýna. To jim zachránilo
život. Psal se totiž rok 1939 a tím, kdo odjezd dětí z Prahy do Anglie
organizoval, byl Nicholas Winton. Jak na něj dnes Hugo Marom vzpomíná? A
čím by chtěl připomenout i památku svých rodičů? Při své
nedávné návštěvě poskytl Radiu Praha rozhovor: Více
Exilový novinář Josef Josten desítky let informoval svět o životě za železnou oponou
Zapomenutý "nepřítel" Josef Josten se jmenuje více než
sedmisetstránková monografie historičky Milady Polišenské. Je
výsledkem několikaletého výzkumu v amerických, britských a českých
archivech i jeho pozůstalosti. Osobnost tohoto exilového publicisty,
spisovatele a vydavatele, který prožil téměř půl století ve Velké
Británii, přiblíží v repríze Historické obzory. Více
S Otou Ulčem o nesvobodě, exilu i pátečnících v USA
Právě teď si připomínáme 17. listopad, den, který je v českém
kalendáři označen jako Den boje za svobodu a demokracii. Jistě není
třeba zdůrazňovat, že právě tento den v r. 1989 policie v Praze na
Národní třídě brutálně napadla studenty, kteří si chtěli
připomenout oběť Jana Opletala. V okamžiku, kdy těžkooděnci začali
mlátit pendreky mladé lidi, kteří na ně volali "Máme prázdné
ruce", začala sametová revoluce. Vznik Občanského fóra,
stotisícová shromáždění na Václavském náměstí a na Letné,
jednání Václava Havla s tehdejší vládou Ladislava Adamce - to vše
vedlo k tomu, že totalitní režim, který tu bez velkých změn
přetrvával celých čtyřicet let, se nakonec zhroutil během pár dní.
Pro desítky tisíc exulantů, kteří odtud v uplynulých desetiletích
utíkali na Západ, se tak objevila šance, ve kterou mnozí už ani
nedoufali - že se totiž budou moci znovu vrátit do Česka. Jedním z
těchto uprchlíků byl i plzeňský rodák, právník a okresní soudce v
západočeském Stříbře, později světoběžník, publicista,
spisovatel, politolog a emeritní profesor Newyorské univerzity v
Binghamtonu v USA, jeden z největších znalců českého a slovenského
exilu, loňský osmdesátník Ota Ulč. A právě jemu věnujeme náš
dnešní pořad Radia Praha: Více
+1
+10
