Z archivu tématu Krajané
Hugo Marom odešel do Izraele na půl roku, a je tam už třiašedesát let
Před týdnem jsme v naší krajanské rubrice představili jedno z tzv.
Wintonových dětí - Huga Maroma. Spolu se svým bratrem Rudim přežil
válku v Anglii a poté se vrátil do Československa. Už v roce 1949 ale
znovu odešel, tentokrát do Izraele, kde působil jako vojenský pilot. S
letectvím ale zůstal spojen celý jeho další život. Hugo Marom se od
návratu z Anglie snažil najít svého adoptivního bratra Petra, kterého
jeho židovským rodičům na začátku protektorátu odebralo gestapo. O
jeho dramatickém příběhu jste slyšeli v naší sobotní historické
rubrice. Doslova v posledních hodinách Petrův příběh zaznamenal
další překvapivý obrat. Více
Černín se chce otevřít veřejnosti
Ministerstvo zahraničních věcí se více otevírá veřejnosti. Je to
výsledek působení odboru veřejné diplomacie, který na ministerstvu
vznikl letos na jaře. Ten do jisté míry nahradil původní krajanský
odbor. Na to, co tento odbor připravuje a jak se do jeho činnosti
promítají i úsporná opatření ve státním rozpočtu, jsme se zeptali
šéfa Jana Bondyho: Více
Hugo Marom chce v Praze postavit pomník rodičům Wintonových dětí
V deseti letech nasedl Hugo Marom na pražském Hlavním nádraží do
vlaku a se svým mladším bratrem odjel do Londýna. To jim zachránilo
život. Psal se totiž rok 1939 a tím, kdo odjezd dětí z Prahy do Anglie
organizoval, byl Nicholas Winton. Jak na něj dnes Hugo Marom vzpomíná? A
čím by chtěl připomenout i památku svých rodičů? Při své
nedávné návštěvě poskytl Radiu Praha rozhovor: Více
Exilový novinář Josef Josten desítky let informoval svět o životě za železnou oponou
Zapomenutý "nepřítel" Josef Josten se jmenuje více než
sedmisetstránková monografie historičky Milady Polišenské. Je
výsledkem několikaletého výzkumu v amerických, britských a českých
archivech i jeho pozůstalosti. Osobnost tohoto exilového publicisty,
spisovatele a vydavatele, který prožil téměř půl století ve Velké
Británii, přiblíží v repríze Historické obzory. Více
S Otou Ulčem o nesvobodě, exilu i pátečnících v USA
Právě teď si připomínáme 17. listopad, den, který je v českém
kalendáři označen jako Den boje za svobodu a demokracii. Jistě není
třeba zdůrazňovat, že právě tento den v r. 1989 policie v Praze na
Národní třídě brutálně napadla studenty, kteří si chtěli
připomenout oběť Jana Opletala. V okamžiku, kdy těžkooděnci začali
mlátit pendreky mladé lidi, kteří na ně volali "Máme prázdné
ruce", začala sametová revoluce. Vznik Občanského fóra,
stotisícová shromáždění na Václavském náměstí a na Letné,
jednání Václava Havla s tehdejší vládou Ladislava Adamce - to vše
vedlo k tomu, že totalitní režim, který tu bez velkých změn
přetrvával celých čtyřicet let, se nakonec zhroutil během pár dní.
Pro desítky tisíc exulantů, kteří odtud v uplynulých desetiletích
utíkali na Západ, se tak objevila šance, ve kterou mnozí už ani
nedoufali - že se totiž budou moci znovu vrátit do Česka. Jedním z
těchto uprchlíků byl i plzeňský rodák, právník a okresní soudce v
západočeském Stříbře, později světoběžník, publicista,
spisovatel, politolog a emeritní profesor Newyorské univerzity v
Binghamtonu v USA, jeden z největších znalců českého a slovenského
exilu, loňský osmdesátník Ota Ulč. A právě jemu věnujeme náš
dnešní pořad Radia Praha: Více
Ich bin tot: Zdenek Primus se ve své knize vyrovnává s traumaty druhé světové války
Zdenka Primuse známe především jako kurátora řady významných
výstav současného výtvarného umění. Ve svých projektech
představil
například tvorbu Vladimíra Boudníka nebo českou abstrakci. Po svém
návratu z německého exilu seznamuje veřejnost i s díly soudobých
západoevropských autorů. Letos se ale na pultech knihkupectví objevila
i jeho kniha Ich bin tot - Jsem mrtev. Zdenek Primus se v ní vyrovnává
s
traumatem druhé světové války, které zasáhlo i vojáky německého
wehrmachtu. Patřil k nim totiž i Primusům otec. Česko - německý
původ byl také jedním z důvodů, proč Zdenek Primus emigroval do
západního Německa. Více
Ich bin tot: Zdeněk Primus se ve své knize vyrovnává s traumaty druhé světové války
Zdenka Primuse známe především jako kurátora řady významných
výstav současného výtvarného umění. Ve svých projektech představil
například tvorbu Vladimíra Boudníka nebo českou abstrakci. Po svém
návratu z německého exilu seznamuje veřejnost i s díly soudobých
západoevropských autorů. Letos se ale na pultech knihkupectví objevila
i jeho kniha Ich bin tot - Jsem mrtev. Zdenek Primus se v ní vyrovnává s
traumatem druhé světové války, které zasáhlo i vojáky německého
wehrmachtu. Patřil k nim totiž i Primusům otec. Česko - německý
původ byl také jedním z důvodů, proč Zdenek Primus emigroval do
západního Německa. Více
Ich bin tot: Zdeněk Primus se ve své knize vyrovnává s traumaty druhé světové války
Zdenka Primuse známe především jako kurátora řady významných
výstav současného výtvarného umění. Ve svých projektech představil
například tvorbu Vladimíra Boudníka nebo českou abstrakci. Po svém
návratu z německého exilu seznamuje veřejnost i s díly soudobých
západoevropských autorů. Letos se ale na pultech knihkupectví objevila
i jeho kniha Ich bin tot - Jsem mrtev. Zdenek Primus se v ní vyrovnává s
traumatem druhé světové války, které zasáhlo i vojáky německého
wehrmachtu. Patřil k nim totiž i Primusům otec. Česko - německý
původ byl také jedním z důvodů, proč Zdenek Primus emigroval do
západního Německa. Více
Raymond Snokhous z Texasu o sobě říká, že je lenoch. Jako honorární konzul přitom pracuje od rána do večera
Do domu Raymonda Snokhouse ve Westu dříve nebo později zavítá snad
každý Čech, který přijede do Texasu. Raymond Snokhous je totiž od r.
1994 honorárním konzulem České republiky v Texasu a od 2003 působí i
jako Generální honorární konzul ve Spojených státech. Chlubí se
tím, že oba jeho rodiče pocházejí z Česka, a Čechy považuje za ty
nejlepší lidi v celé Americe. Za svou mnohaletou práci ve prospěch
České republiky získal jednu z letošních cen ministra zahraničních
věcí Gratias agit. To byla pro Radio Praha příležitost natočit s ním
rozhovor. Jako většina českých krajanů ve Spojených státech v něm i
pan Snokhous občas přešel z češtiny do angličtiny... Více
Gregory Tigrid v emigraci: Česko pro mne bylo jak snová země
Tento týden byl v pražském kině Lucerna zahájen už sedmý ročník
projektu Příběhy bezpráví - Měsíc filmu na školách. Humanitární
organizace Člověk v tísni a organizátoři filmového festivalu Jeden
svět žákům i studentům v něm nabízejí hrané i dokumentární
filmy, které přibližují dobu komunistické totality. Do projektu se
zapojilo přes 700 škol z téměř 400 obcí a měst po celé České
republice. Více
+1
+10
