Z archivu tématu Krajané
Dvě rodiny krajanů z Kazachstánu našly nový domov v Plzni
Plzeň se stane novým domovem pro krajany z Kazachstánu. Západočeská
metropole se k programu přesídlování krajanů připojila na základě výzvy
Ministerstva vnitra v roce 2005. Nyní dostávají nové byty dvě rodiny. Jaké
jsou jejich první dojmy?
Více
Vztahy mezi Českem a Portugalskem zahájilo poselství krále Jiřího z Poděbrad
V portugalském Lisabonu je v těchto dnech na studijní cestě skupina
pracovníků českých neziskových organizací, které pomáhají mentálně i
zdravotně postiženým, případně sociálně handicapovaným lidem. Seznamují se
tu s prací obdobných organizací v Portugalsku, které v součastné době
předsedá Evropské unii. Skupinu doprovází a tlumočí jí Petra Svobodová,
která v Portugalsku studuje místní dialekty a dokončuje o nich doktorskou
práci. Zajímá se i o česko-portugalské vztahy a právě na ně se jí vyptala
Milena Štráfeldová: Více
Věra Doušová organizovala přesídlení Volyňských Čechů zpět do Česka
Když v roce 1986 vybuchla černobylská jaderná elektrárna, sotva někdo v
tehdejším Československu tušil, že v jejím okolí jsou dosud české vesnice.
Žili v nich krajané, jejichž předkové na Ukrajinu přišli před více než sto
lety. Počátkem 90. let minulého století proběhla rozsáhlá humanitární akce,
během níž se do Česka vrátilo přes 1800 Volyňských Čechů postižených
černobylskou havárií. U jejich přesunu byla psycholožka Věra Doušová.
Iniciovala vznik zákona, na jehož základě se mohli Volyňští Češi do Česka
přestěhovat, a pak také jejich návrat organizovala.
Více
Z krajanského tisku
Krajanský tisk se tentokrát intenzivněji než jindy věnuje domácím českým
tématům.
Více
Češi žijí i na východní Ukrajině. Postavili si tu vesnici Čechohrad
Široké ulice s malovanými selskými staveními a dvěma řadami ořešáků,
kostel, stará česká škola a několik obchůdků, kde se stále ještě domluvíte
česky - tak vypadá vesnice Čechohrad na východní Ukrajině. Češi si ji tu
vystavěli v 60. letech 19. století. Na současné mapě byste ji však hledali
marně, po válce byla totiž přejmenována na Novgorodkovku. Nedávno se odtud
vrátila naše kolegyně Milena Štráfeldová:
Více
Průlomové rozhodnutí soudu řeší nechtěné pozbývání občanství mnoha krajanů
Nejvyšší správní soud vydal průlomové rozhodnutí, které se může týkat
stovek až tisíců českých krajanů. Řada z nich požádala po sňatku s cizincem
o občanství jeho státu. Po nějaké době mnozí s překvapením zjistili, že už
nejsou občany Česka. To se nyní rozhodnutím soudu mění.
Více
S prof. Otou Ulčem o nebezpečí islámského radikalismu
Co rok, to nová kniha. I tak lze charakterizovat spisovatele a publicistu,
bývalého profesora Newyorské univerzity v Binghamptonu ve Spojených státech
Otu Ulče. Jeho glosy o životě v Americe i zážitky z cest po světě se často
objevují v internetovém Neviditelném psu, pro velké české deníky píše o
politické situaci v Česku z pohledu exulanta, který ve Spojených státech
žije už půl století. Na jeho nejnovější knihy jsem se ho zeptala při jeho
letošní návštěvě Prahy. A dostalo se i na velmi aktuální téma - nebezpečí
islámského radikalismu, které si připomínáme zvláště v těchto dnech, při
šestém výročí útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku:
Více
Po stopách cestovatele Alberto Vojtěcha Friče
Teď se vydáme do daleké Paraguaye. Žijí zde indiáni kmene Čamakoko, se
kterými se při svých cestách setkal legendární český cestovatel Alberto
Vojtěch Frič. Vnuk Pavel a jeho žena Yvonna zjistili, že tu mají příbuzné a
rozhodli se indiánům pomoci.
Více
Klavírista Jiří Hlinka už desítky let propaguje v Norsku českou hudbu
Hudbu studoval u Emila Gilelse a Svjatoslava Richtera, jeho nadějnou
kariéru virtuózního klavíristy však brzy přerušila nemoc. Stal se proto sám
hudebním pedagogem. Dnes žije Jiří Hlinka už pětatřicet let v Norsku a za
tu dobu vychoval řadu uznávaných hudebníků. Více se dozvíte v dnešní
kulturní rubrice, kterou připravila Milena Štráfeldová
Více
Z krajanského tisku
Zvláštní místo dnes patří srpnovému vydání časopisu Nový Polygon, které je
téměř zcela věnováno tématu emigrace. Více
+1
+10
