Z archivu tématu Historie
Italům z Ledrenského údolí pomohli za 1. světové války Češi
Mužský sbor Cima d´oro ze severoitalského Ledrenského údolí má ve
svém repertoáru mimo jiné i českou hymnu – a to se slovy jak v
italštině, tak češtině. Ne náhodou. K Čechám totiž mají
Ledrenští velmi úzké vazby, které vznikly před necelými sty lety. Po
jejich stopách se vydáme v Historických obzorech spolu s Lucií
Chvojkovou, místopředsedkyní občanského sdružení Spolek přátel
Ledra. Více
Byl Jan Žižka skutečně slepý?
Žižka jako hrubián, ale i jako renesanční rytíř. Původní meč, i
zbytek husitské píšťaly. I takové exponáty nabízí Husitské muzeum
v Táboře, které má od podzimu 2010 novou expozici věnovanou
husitství. Více
Audiodrama Rozeznění Lidice 2012 přibližuje život obce před jejím vypálením, pamětníci ho ale teď odmítají
Každodenní hovory lidických občanů, kteří na začátku června 1942
v nejmenším netušili, co jejich obec i je samotné čeká, ale i zpěv
ptáků, kejhání hus a další zvuky venkova - to vše by si už za pár
týdnů měli ze sluchátek speciálně upravených mobilů poslechnout
návštěvníci pietního území v Lidicích. Unikátní audiodrama
Rozeznění Lidice 2012, které přibližuje všední život obce za 2.
světové války, vzniká k 70. výročí jejího vypálení. Je dílem
sdružení Sonosféra, jeho spoluautorem je i náš redakční kolega
Vilém Faltýnek. V posledních týdnech ale vyvolalo mezi pamětníky a
občany Lidic kritiku, trvají na tom, aby projekt byl zastaven. Více
Výstava Pernštejnové a jejich doba ukazuje životní styl vysoké šlechty
Až do konce července bude v nově zrekonstruovaném Salmovském paláci
na Hradčanském náměstí v Praze otevřena reprezentativní výstava
Pernštejnové a jejich doba. Je součástí tzv. Pernštejnského roku a
pořádá ji Národní památkový ústav spolu s Národní galerií v
Praze. Kurátorům se na ní podařilo shromáždit exponáty z více než
čtyř desítek míst. Rod Pernštejnů je totiž spojen například s
Pardubicemi, Litomyšlí, Brandýsem nad Labem i Prahou. V 15. a 16.
století patřil k nejmocnějším rodům v Čechách, konkurovat mu mohli
jen Rožmberkové. Výstavu i samotný rod Pernštejnů v dnešní
kulturní rubrice přibližuje její hlavní kurátorka Duňa Panenková: Více
Pocta obětem války
Celý svět si v úterý 8. května připomínal 67. výročí konce druhé
světové války. V Česku se na pietních akcích sešli váleční
veteráni, občané i politici. Prezident Václav Klaus povýšil tři
vojáky a šéfa vězeňské služby do generálských hodností, ministr
obrany Alexandr Vondra udělil vojákům vysoká vyznamenání. K oslavám
Dne vítězství otevřely své brány pro veřejnost Poslanecká
sněmovna, Senát, Černínský palác, kde sídlí ministerstvo
zahraničních věcí, a rezidence českých premiérů Kramářova vila. Více
Poslední dny druhé světové války
8. května uplyne 67 let od konce druhé světové války v Evropě. Během
největšího konfliktu v dějinách lidstva zahynuly desítky miliony
lidí. V důsledku války také došlo na dlouhá léta k výrazným
změnám na politické mapě světa. Už počátkem roku 1945 připravovali
spojenci plán ofenzív, které by znamenaly definitivní průlom na
německé území. Více
Výstava ukáže unikátní fresky objevené pod loretánským kostelem
V kryptě pro dobrodince pod loretánským kostelem Narození Páně v
Praze byly objeveny dosud neznámé nástěnné malby ze 17. století.
Veřejnosti je od pátku představuje výstava Ars moriendi - Loretánské
krypty. Expozice seznamuje také s pohřebními zvyklostmi v řádových
kryptách kapucínů.
Více
Proč „zlatá“ a proč „sicilská“?
Před 800 lety získal Přemysl Otakar I. listinu, po které on i jeho
předci dlouho toužili, listinu, pro kterou se později vžil tak trochu
tajemný název Zlatá bula sicilská. Čím byla významná, jak těžké
bylo ji získat a jak se vůbec jméno vzdáleného ostrova dostalo do
názvu jednoho z nejvýznamnějších dokumentů českých dějin? Také na
tyto otázky odpoví v Historických obzorech Josef Žemlička, přední
odborník právě na dobu, kdy v českých zemích vládli Přemyslovci. Více
Obsah záhadných Jirušových beden zůstane tajemstvím ještě sto let
Národní muzeum nebude skenovat obsah dvou tajemných beden, které mu
před více než stovkou let věnoval botanik a farmakolog Bohuslav Jiruš.
V závěti si vymínil, že bedny mohou být otevřeny až 200 let po jeho
smrti, tedy v roce 2101. Odborníci se tak přiklonili k názoru lidí,
kteří svůj nesouhlas s použitím počítačové tomografie vyjádřili
v internetovém hlasování. V rozhovoru pro Radio Praha to uvedl Martin
Sekera, ředitel Knihovny Národního muzea. Více
I tehdy byl pozdní večer, 1. máj...
První máj je svátek jara, den studentských majálesů, ale také
Svátek práce, jehož historie v Česku věrně kopírovala politický
vývoj své doby. Stejně tak básně a písně, které k jaru i k 1. máji
patří. Více
+1
+10
+100
