Z archivu tématu Historie
Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i Praha
21. březen je mezinárodním dnem proti rasismu. Připomíná si ho i
Praha, a to hned několika kulturními akcemi a výstavou. Rasismus a
extremismus v Česku totiž podle odborníků narůstá a podobné akce
napomáhají bránit se těmto tendencím ve společnosti. Více
Před 60 lety začala na Letné stavba Stalinova pomníku
Letos si připomeneme dvě absurdní výročí - v únoru roku 1952, tedy
před 60 lety, začaly na pražské Letné vlastní stavební práce při
vzniku největšího sousoší v Evropě - Stalinova pomníku. A v
listopadu to bude právě 50 let, co bylo toto monstrum zbouráno. Osudům
pomníku i jeho tvůrce sochaře Otakara Švece se ve své knize Žulový
Stalin věnuje Rudolf Cainer. Autor, žijící ve Vídni, k ní sbíral
materiály několik let. V dnešních Historických obzorech přibližuje,
jak vlastně stavba vznikala: Více
Alois Rašín se proslavil heslem "pracovat a šetřit", jeho měnová reforma byla unikátní
Touha po pevné měně a rostoucí cena zlata. Ekonomická krize přinesla
opět na světlo tyto dva zdánlivě zapomenuté jevy. Vysoce aktuální
ovšem byly i v počátcích Československé první republiky, jejíž
ekonomiku si spojujeme hlavně s Aloisem Rašínem. Jeho zásluhou
proběhla měnová odluka od Rakouska a stabilizace měny - snahy o méně
peněz v oběhu ovšem už tehdy vyústily v nezaměstnanost. Odbornicí na
život Aloise Rašína je doktorka Ilona Bažantová z Právnické fakulty
Univerzity Karlovy. Nejprve prozradila, kde Rašín sbíral první
ekonomické poznatky. Více
Týden Charty 77 připomíná i odkaz jejího mluvčího Jana Patočky
Výstavy, divadelní představení, semináře i diskuse - takový je
program Týdne Charty 77, který nyní probíhá v Praze. Připomíná
nejen 35. výročí vzniku samotné Charty, ale i úmrtí jejího
spoluautora, filozofa Jana Patočky, který zemřel na následky
mnohahodinového policejního výslechu. Více
Agnieszka Hollandová točí Jana Palacha
Světoznámá polská režisérka Agnieszka Hollandová v Česku začíná
natáčet pro společnost HBO třídílný hraný film o Janu Palachovi. Co
ji vedlo k přijetí tohoto úkolu? Agnieszka Hollandová je
přesvědčená, že za to do značné míry může její vztah k Česku. Více
Sokol slaví 150 let. Nezničily ho ani totalitní režimy 20. století
V roce 1862, právě před 150 lety, byl v Praze založen Sokol. Tato
tělovýchovná organizace měla mimořádný význam nejen v posledních
desetiletích 19. století, kdy posílila sebevědomí české
společnosti. Velmi výrazně ale přispěla i ke vzniku samostatného
Československa, zapojila se odboje i za druhé světové války, a díky
zahraničním sokolským jednotám vlastně Sokol přežil i období
komunistické totality. Po roce 1989 tak mohla být jeho činnost znovu
obnovena i v České republice. Historií Sokola se jako historik zabývá
i senátor Tomáš Grulich. Je hostem dnešních historických obzorů. Více
Francouzský generál Pellé vybudoval armádu samostatného Československa. Jeho život přibližuje výstava ve Verdunu
Ve francouzském Verdunu probíhá výstava o generálu Maurici Pellém.
Jakou roli hrál tento vysoký francouzský důstojník při vzniku armády
samostatného Československa? A jaké byly jeho vazby na české umělce?
Na to vše jsme se zeptali naší kolegyně z francouzské redakce Radia
Praha Anny Kubišty, která na zahájení výstavy byla: Více
Emil Holub se prý pro Afriku nadchnul už ve třech letech
V únoru uplynulo 110 let od úmrtí asi nejznámějšího českého
cestovatele Emila Holuba, kterému se budou věnovat dnešní Historické
obzory. Zavítáme v nich do Náprstkova muzea, naším průvodcem po
výstavě věnované holickému rodákovi bude její autor Martin Šámal. Více
Památník na Vítkově zpřístupnil utajovanou Laboratoř moci
Národní muzeum v památníku na Vítkově zpřístupnilo dříve tajné
prostory, kde ležel sarkofág s tělem Klementa Gottwalda. Stalo se tak v
předvečer takzvaného Vítězného února, od kterého letos uplynulo 64
let. Nástup totalitního režimu znamenal počátek útlaku obyvatelstva a
zapříčinil hospodářský a intelektuální úpadek země. V čele
Komunistické strany stál tehdy první dělnický prezident Klement
Gottwald. Více
Jaroslav Seifert v hledáčku Státní bezpečnosti
Státní bezpečnost za komunistického režimu byla téměř všemocným
orgánem. Její pozornost si zasloužil i jediný český nositel Nobelovy
ceny za literaturu - Jaroslav Seifert. Čelil sledování mnoho let a
kontaktům s tajnou policií se nevyhnula ani Seifertova rodina. To vše se
dozvídáme z obsáhlého svazku, který si StB o sledování vedla a
který v současné době prozkoumávají historikové. Jedním z nich je
Rudolf Vévoda z Ústavu pro studium totalitních režimů. Více
+1
+10
+100
