Z archivu tématu Historie
Víte, jakou známku měl z pravopisu Karel Čapek?
Vysvědčení je úřední listina, to ví každý čtenář Rychlých
šípů. Úředními listinami byla vysvědčení už od svého vzniku,
jejich podoba se ale v průběhu let nejednou změnila. Na to, jaká
vysvědčení dostávaly třeba naše prababičky, krajané v zahraniční
nebo slavné osobnosti je možné se podívat v Národním pedagogickém
muzeu a knihovně Jana Amose Komenského v Praze. Výstavou nazvanou „Od
Marie Terezie po dnešek - Školní vysvědčení v proměnách času“
nás provede její autorka Jana Bartošová. Více
Rudolf II. láká na Pražský hrad tisíce návštěvníků, láme rekordy
Nový palác na Pražském hradě zažívá v těchto dnech nebývalý
nápor návštěvníků. V běžně nepřístupných reprezentačních
prostorách Rudolfovy galerie a Široké chodby probíhá výstava ke
čtyřstému výročí úmrtí císaře Rudolfa II. Návštěvníci se
mohou dozvědět o posledních dnech života císaře a jeho pohřbu a
také shlédnout dokumentární filmy o Rudolfově době. Výstavu
navštívila Olga Mullen. Více
Mezinárodní den památky obětí holocaustu
27. leden je Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu. Byl
vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů 1.
listopadu 2005. Má připomínat utrpení přibližně šesti milionů
židovských obětí během holocaustu za druhé světové války. Datum
27. ledna bylo vybráno záměrně, jelikož toho dne roku 1945 byl Rudou
armádou osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor
Osvětim-Březinka. Také v Česku si toto výročí každoročně
připomínáme. Více
Pozitiva patnáctileté Deklarace
Nacistická okupace za druhé světové války a následný odsun
německého obyvatelstva z českých zemí výrazně negativně poznamenala
vztahy mezi Čechy a Němci. Ve snaze uzavřít sporné otázky ve
vztazích obou národů a přispět k jejich podstatnému zlepšení
podepsali zástupci obou zemí 21. ledna 1997 dokument nazvaný
Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím
rozvoji. Text, který svým podpisem stvrdili tehdejší premiéři Václav
Klaus a Helmut Kohl, otevřel cestu k překonání historických traumat.
Dokument také přispěl ke vzniku stovek společných projektů, jež
mají vést ke zmírnění historických předsudků. Právě o tom jsem si
s Robertem Schusterem, analytikem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Více
Vznikne ve Všetatech Muzeum Jana Palacha?
Ve Všetatech na Mělnicku by mělo vzniknout Muzeum Jana Palacha. V jeho
rodném domě, který už léta chátrá, je chce vybudovat občanské
sdružení Národ pohasl. Iniciátorem je mladý pražský grafik Jan
Poukar a jeho projekt podpořili například kněz Tomáš Halík,
zpěvačka Marta Kubišová nebo ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Svou podporu mu krátce před smrtí vyslovil i exprezident Václav Havel.
Na vybudování muzea ale chybějí peníze. A jak říkají i odborníci z
Národního muzea v Praze, podobné projekty v sobě skrývají i jiná
úskalí. Více
Za padělky do vroucího oleje
V Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích najdete výstavu, která je
věnována padělkům. Dozvíte se, kde se padělky vyráběly a jak
přísné byly tresty. Padělatelé se dokonce házeli do vroucího oleje. Více
Muzeum ke 400. výročí úmrtí Rudolfa II. vystavuje plán tzv. Rudolfovy štoly
V letošním roce si připomínáme 400. výročí úmrtí císaře Rudolfa
II. Panovník, za jehož vlády se Praha stala jedním z
nejvýznamnějších kulturních, uměleckých i vědeckých center Evropy,
tu zemřel 20. ledna 1612. Většina jeho cenných uměleckých sbírek
bohužel zmizela za Třicetileté války, přesto se na Pražském hradě
dochovala řada obrazů, soch, knih nebo uměleckořemeslných předmětů.
Nedaleko Hradu, pod dnešní Letenskou pláni, je dodnes tzv. Rudolfova
štola. Národní technické muzeum má ve svých sbírkách unikátní
plán, který ukazuje, jak tato důmyslná stavba vznikala: Více
Sovětská perzekuce se dotkla až třiceti tisíc Čechoslováků
Ústav pro studium totalitních režimů představil v těchto dnech první
výsledky nového projektu, v němž historici sbírají výpovědi
československých občanů, zavlečených do sovětského gulagu. Prvními
oběťmi bolševické perzekuce se po roce 1917 stali čeští krajané,
kteří žili na Ukrajině a v Rusku už od 19. století. K nim později
přibyli českoslovenští komunisté, kteří do Sovětského svazu
odcházeli budovat "zářné zítřky", nebo uprchlíci před
nacismem. K obětem gulagu patřily i tisíce lidí odvlečených z
Československa po osvobození v r. 1945. Celkově perzekucí v SSSR
trpělo až kolem třiceti tisíc Čechoslováků. Vedoucího tohoto
projektu Adama Hradilka jsme se zeptali, zda se i po tolika letech
historikům daří najít přímé pamětníky gulagu: Více
Nový webový portál o Palachovi nabízí videa, dokumenty i fotky
Před čtyřiceti třemi lety se upálil student Jan Palach. Svým činem
chtěl vyjádřit nesouhlas s politickým vývojem v Československu po
invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Univerzita Karlova a
Studentská rada filozofické fakulty v pondělí představila nový
internetový portál "janpalach.cz", který přibližuje
životní příběh Jana Palacha. Jan Charvát o něm hovořil s jednou z
autorek projektu a redaktorkou Českého rozhlasu Evou Nachmilnerovou. Více
Čin burcující národ
Už 43 let uplynulo od chvíle, kdy se tehdy dvacetiletý student
Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach zapálil na Václavském
náměstí blízko sochy svatého Václava. 16. ledna 1969 obětoval
život, aby národ probudil z letargie, do které postupně upadal po
obsazení Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. I letos si jeho
burcující čin připomínají lidé v celé zemi. Více
+1
+10
+100
