Zprávy | Z archivu rubriky


Rozdělení Československa pomohlo oběma nástupnickým zemím. ČTK to řekl bývalý prezident Václav Klaus, který po schválení slovenské deklarace o svrchovanosti v červenci 1992 poslanci tehdejší Slovenské národní rady (SNR) za českou stranu vedl vyjednávání o rozdělení státu. Klaus je přesvědčen, že se podařilo zachovat dobré vztahy mezi Čechy a Slováky a oběma zemím ubyly problémy, s nimiž by se musely potýkat. Krok slovenských poslanců zahájil proces rozdělení Československa, k němuž došlo 1. ledna 1993. Klaus uvedl, že rozdělení je historický fakt a nemá smysl snažit se přemýšlet, jak by se tehdejší situace mohla vyvíjet jinak. "Žádný z problémů, které jsme museli řešit posledních 25 letech by nebyl lépe a snadněji řešitelný ve společném státě Čechů a Slováků. Naopak k problémům, které jsme měli a máme, by se přidávaly další vyvolané tím, že se lidé v obou zemích na mnoho věcí dívají odlišně," upozornil Klaus.

Schválení deklarace o svrchovanosti Slovenska rozpad společného státu Čechů a Slováků neurychlilo. V té době bylo už víceméně jasné, že Československo jako společný stát skončí. ČTK to řekl bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič, který byl před 25 lety předsedou SNR. Tlak na rozdělení Československa byl podle Gašparoviče z české strany nakonec silnější. "Měl jsem dojem, že Češi byli v pozici, že něco svého ztrácejí. Vztah toho pochopení, že jsme dva národy, tam nakonec nebyl," řekl. Společný stát Čechů a Slováků na konci roku 1992 zanikl. Podle Gašparoviče jsou ale vztahy mezi oběma zeměmi i občany nyní lepší než v minulosti.