Z archivu rubriky Neděle s Radiem Praha
Hudebníci - svobodní zednáři
Umělecká díla a dokumenty ze Střediska laické činnosti Valonské Brabantsko
a z Belgického muzea zednářství tvoří putovní výstavu, která letos na
podzim po Maďarsku zakotvila i v Praze v Obecním domě. Jejím smyslem je
představit zřídka vídané exponáty, které pomáhají porozumět cílům,
myšlenkám a metodám svobodných zednářů. Současně je proslulému světovému
společenství, které u nás po čtyřiceti letech zákazu obnovilo činnost v
roce 1990, věnována pozornost i na českém knižním a hudebním trhu. Více se
dozvíte od Eveliny Himalové.
Více
Jiří Kosta: Život mezi úzkostí a nadějí
Přesně před 61 lety - 24. listopadu 1941 - vypravili nacisté první
transport českých Židů do Terezína. Bylo v něm mimo jiné 342 mladých mužů
ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety, kteří byli povoláni za účelem
"pracovního nasazení". Jak se však velmi brzy ukázalo, hlavně
měli v Terezíně připravit takzvaná Sudetská kasárna, kam je Aufbaukommando
ubytovalo, pro internaci tisíců Židů z řady evropských zemí. K
transportnímu komandu, nebo jak se mu také říkalo - komandu výstavby, pod
přiděleným číslem AK 323 patřil tehdy i jeden z našich dlouholetých
věrných posluchačů pan profesor Jiří Kosta z Německa, který nedávno
pokřtil v Praze svou autobiografickou knížku nazvanou "Život mezi
úzkostí a nadějí"; v ní se mimo jiné i toto vše dočtete. Kolegyně
Evelina Himalová s ním při této příležitosti natočila rozhovor.
Více
Dokument Síla lidskosti o Nicholasi Wintonovi byl nominován na mezinárodní cenu Emmy
Anglický Schindler, jak ve Velké Británii přezdívají Nicholasi Wintonovi,
se stal hlavním hrdinou dokumentu "Síla lidskosti". Režisér
Matej Mináč v něm zachytil příběh Angličana, který těsně před druhou
světovou válkou zachránil stovky především židovských dětí před nacisty.
Mináčův film byl - jako dosud první snímek české kinematografie -
nominován na mezinárodní cenu Emmy. Více informací má Evelina Himalová...
Více
Československý socialistický realismus 1948-1958
Symbolicky v den výročí Velké říjnové socialistické revoluce, která
přinesla bolševický převrat v Rusku, byl v pražské Galerii Rudolfinum
zahájen výstavní projekt nazvaný "Československý socialistický
realismus 1948 až 1958". Veřejnost se na něm může seznámit s výsledky
výzkumu, který vznikl na půdě Ústavu dějin umění Akademie věd České
republiky a byl podpořen grantem českého ministerstva kultury. I tuto
výstavu s reportážním mikrofonem navštívila Evelina Himalová...
Více
Výstavy "Karel Nepraš: Sedící, stojící, kráčející" a "Jiří Sopko"
Na další dvě zajímavé expozice vás Evelina Himalová zve na Pražský hrad,
kde se na souběžných výstavách sešla díla představitelů české výtvarné
grotesky - v suterénu Letohrádku královny Anny plastiky Karla Nepraše, v
hradní jízdárně pak obrazy, kresby a grafiky Jiřího Sopka. Obě jsou k
zhlédnutí do 30. listopadu.
Více
Výstava "Krásy a tajemství České republiky"
6. listopadu byla v novém výstavním pavilónu v Ostravě na Černé louce
zahájena expozice, jež svým obsahem i rozsahem nemá obdoby. Pořádá ji
společnost Praga Mystica, která před dvěma lety ve sklepení Staroměstské
radnice za mimořádného zájmu veřejnosti ukázala naše hlavní město ve světle
tajuplného šerosvitu dějin.
Více
Život začíná po padesátce
"Život začíná po padesátce" tvrdí Jana Fořtová v knížce, kterou napsala v
australském exilu. S bývalou hlasatelkou Československé televize si povídala
při její nedávné slavnostní prezentaci v Praze Evelina Himalová.
Více
Festival swingové hudby
Za několik dní se do Prahy na festival swingové hudby sjedou hudebníci z celého světa, mimo jiné ze Spojených států, Německa, Švýcarska, Nizozemska, Polska a Slovenska. Eveliny Himalové se ptám, jestli to bude festival převážně zahraniční, nebo jestli máme taky v Čechách hudebníky z této branže?
Více
Proseč Thomase Manna
"Moje Proseč a Thomas Mann" se jmenuje útlá knížka autorů Václava Vojtěcha Tošovského a Marie Rút Křížkové. Chirurg a spisovatel Tošovský vzpomíná na rodnou Proseč ve Východočeském kraji a na své setkání s nositelem Nobelovy ceny, německým spisovatelem Thomasem Mannem. Tomu v roce 1936 městečko Proseč udělilo domovské právo. Proč právě Proseč a proč Mannovi? Domovské právo bylo nezbytné k získání československého státního občanství a to německého židovského spisovatele zachránilo před nucenou deportací zpět do nacistického Německa. Pokračuje Evelina Himalová.
Více
