Z archivu rubriky Češi v zahraničí
Česká komunita žije i v ukrajinském Melitopolu. Krajané se znovu učí česky
V dnešní krajanské rubrice se vypravíme na jižní Ukrajinu. Druhým
největším městem Záporožské oblasti je Melitopol s více než 150
tisíci obyvateli. Původně tureckou osadu Kyzyl-Jar uprostřed stepi
dobyli v 18. století kozáci, a celá oblast tak připadla carskému
Rusku. Na místě osady vyrostlo město, kde dnes žije i nevelká komunita
českých krajanů. Jak se sem dostali a jak tu dnes žijí? Více
Milena Oda: Němčina je ve mně skutečně hluboko
Jistě si umíme představit, že se malíř, sochař, grafik, baletní
mistr nebo oděvní návrhář rozhodne, že svou tvorbu přenese z Česka
do zahraničí. Malovat může stejně dobře v Praze jako v Londýně,
Chicagu nebo Tokiu. Jak to je ale s literaturou? Je snadné přepnout a
místo česky psát například anglicky nebo francouzsky? Z českých
autorů to dokázal málokdo, nejznámějším příkladem je ve Francii
žijící Milan Kundera. K tomuto kroku ho ale donutil exil. Mladá
spisovatelka Milena Oda ze Staré Paky v Podkrkonoší se k němu rozhodla
zcela dobrovolně a vědomě. A má úspěch. Její povídky získaly v
Německu literární ceny, nedávno vydala i román Jmenuji se sluha. Více
Petrohradský bohemista Oleg Malevič překládá celého Březinu
Petrohradský bohemista Oleg Malevič byl už hostem naší minulé
krajanské rubriky, kde mluvil hlavně o svých překladech děl Karla
Čapka. Za desítky let, kdy překládá českou literaturu, se ale setkal
s řadou dalších našich spisovatelů a básníků. Do ruštiny převedl
například spisy T. G. Masaryka, Karla Poláčka, Ivana Olbrachta, Fráni
Šrámka nebo Vladislava Vančury. Za své překladatelské dílo získal i
cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v
zahraničí. A právě při předávání této ceny jsme se ho zeptali na
jeho nejoblíbenějšího českého autora: Více
Ruský bohemista Oleg Malevič o Karlu Čapkovi
Jak vlastně "vrátili" sovětští literární kritikové Karla
Čapka zpět do české literatury? A jaký podíl na tom měl
doktrinářský ministr profesor Zdeněk Nejedlý? Na to v dnešní
krajanské rubrice vzpomíná významný ruský literární vědec,
bohemista a Čapkův překladatel Oleg Malevič z Petrohradu. V roce 1995
byl například u zrodu petrohradské Společnosti bratří Čapků a stal
se i jejím předsedou. Za své mnohaleté překladatelské dílo a
popularizaci české literatury v Rusku získal v roce 2011 od ministra
zahraničí cenu Gratias agit. Je také čestným doktorem Univerzity
Karlovy, nositelem Hlávkovy medaile Československé akademie věd a řady
dalších ocenění. V první části rozhovoru Oleg Malevič vzpomíná,
jak se dostal ke studiu češtiny a prvním překladům Karla Čapka: Více
Sovětská perzekuce se dotkla až třiceti tisíc Čechoslováků
Ústav pro studium totalitních režimů představil v těchto dnech první
výsledky nového projektu, v němž historici sbírají výpovědi
československých občanů, zavlečených do sovětského gulagu. Prvními
oběťmi bolševické perzekuce se po roce 1917 stali čeští krajané,
kteří žili na Ukrajině a v Rusku už od 19. století. K nim později
přibyli českoslovenští komunisté, kteří do Sovětského svazu
odcházeli budovat "zářné zítřky", nebo uprchlíci před
nacismem. K obětem gulagu patřily i tisíce lidí odvlečených z
Československa po osvobození v r. 1945. Celkově perzekucí v SSSR
trpělo až kolem třiceti tisíc Čechoslováků. Vedoucího tohoto
projektu Adama Hradilka jsme se zeptali, zda se i po tolika letech
historikům daří najít přímé pamětníky gulagu: Více
Karel Janovický: Hudbu si píšu pro radost
Exilový skladatel, klavírista, hudební publicista a dlouholetý redaktor
BBC Karel Janovický působí v Londýně už od roku 1950. V minulé
krajanské rubrice jsme přinesli první část rozhovoru, který jsme s
ním natočili při předávání cen Gratias agit v Praze. Karel
Janovický se stal jedním z laureátů této prestižní ceny za
šíření dobrého jména České republiky ve světě za rok 2011. Dnes
uslyšíte hlavně o jeho vlastní autorské tvorbě, ale i o pronikání
děl českých skladatelů ve Velké Británii. Více
Karel Janovický přes půl století propaguje českou hudbu ve Velké Británii
Jedním z laureátů ceny Gratias agit za šíření dobrého jména
České republiky ve světě se v roce 2011 stal i skladatel, klavírista,
hudební publicista a dlouholetý redaktor BBC v Londýně Karel
Janovický. Do exilu odešel v roce 1949. Ve Velké Británii působí už
přes šedesát let a velmi se tu zasloužil o propagaci české hudby. Od
roku 1980 celých deset let také vedl sekci československého vysílání
BBC. Více
První světec USA se narodil před 200 lety v jihočeských Prachaticích
Věřící v Česku i v Americe si letos připomněli dvousté výročí
narození Jana Nepomuka Neumanna. Byl to rodák z jihočeských Prachatic,
zároveň ale i první světec Spojených států amerických. Tento
duchovní je v Česku dnes už téměř zapomenutý. Více
Václav Havel má mezi českými exulanty obdivovatele i kritiky
Václava Havla si v těchto dnech připomínají lidé nejen v Česku, ale
i v mnoha dalších zemích. Jeho přijetí v zahraničí bylo dokonce
spontánnější, ve světě získal pro své politické postoje více
uznání a obliby než doma. Tento rozpor je zvlášť zřetelný, pokud
exprezidenta Havla a jeho polistopadové působení hodnotí čeští
exulanti. Odráží se v nich na jedné straně velký obdiv k jeho odvaze
a morálce, na druhé straně určité zklamání, že po roce 1989
neprosadil tvrdší postoj vůči komunistům. Více
Češi doputovali až na Krym, krajané dnes žijí i v Simferopolu
Češi na Krymu žijí už půl druhého století. Ti první sem přišli v
r. 1861, aby zúrodnili pole a zabydlili opuštěná hospodářství po
Tatarech. Založili tu dokonce i několik vesnic. Bohemka Krymská,
dnešní Lobanovo, si letos připomněla 150 let od příchodu prvních
českých rodin. Jejich potomci dosud žijí v Alexandrovce nebo Bratském.
Stále se považují za české krajany, většinou už ale nemluví
česky. Z vesnic se ale také stěhovali do měst. Česká komunita tak
žije i v Simferopolu, hlavním městě Krymské autonomní republiky,
která je součástí Ukrajiny. Více
+1
+10
