Z archivu rubriky Česko v komentáři
Hry o radar a Kosovo
Dvě důležitá témata v současnosti štěpí českou politickou scénu
- zvažovaný americký radar v Brdech a uznání nezávislosti Kosova.
Různost pohledů se přitom neprojevuje jen mezi kabinetem a opozicí, ale
také uvnitř vládní koalice. Zelení podmiňují souhlas s radarem
začleněním amerického protiraketového systému do obranné koncepce
NATO, sociální demokraté radar odmítají a volají po referendu v této
otázce. Poukazují také na varovná slova Ruska, že v případě
umístění amerického radaru v Brdech budou nuceni přijmou účinná
protiopatření, včetně zacílení svých raket na území Česka. Je
třeba brát tato varování vážně, a může je nějak otupit splnění
podmínky českých zelených? Adresátem mých otázek je politolog Jiří
Pehe:
Více
Současnost ČSSD
Jaká je současná kondice České strany sociálně demokratické? To je
základní otázka, kterou jsem položil znalci poměrů v této straně,
komentátorovi deníku Právo Alexandru Mitrofanovovi.
Více
Koalice řeší problémy
Před vládou se nakupilo několik problémů, které si vyžádají
jednání vedení koaličních stran. Tím nejčerstvějším se zdá být
otázka umístění americké radarové základny u nás i v případě,
že Polsko se nedohodne s USA na zřízení základny antiraket na svém
území. Lidovecká ministryně obrany Vlasta Parkanová si myslí, že by
se pak mělo v jednáních vrátit až na začátek, místopředseda
zelených Ondřej Liška chce počkat na novou americkou administrativu.
Mohou koaliční špičky najít v této věci společnou řeč? Tuto
otázku jsem položil politologovi Janu Burešovi.
Více
U zelených je neklidno
Ve Straně zelených to vře. A není to zdaleka jen spor o to, zda jsou
dost "zelení". Co je hlavní příčinou vnitrostranického
rozkolu v této nejmenší vládní straně? Touto otázkou jsem zahájil
rozhovor s komentátorem Českého rozhlasu 6 Petrem Hartmanem.
Více
Komunisté včera, dnes a zítra
Od komunistického převratu v bývalém Československu uplynulo 60 let.
Změnila se za tu dobu komunistická strana v něčem výrazně? To byla
první z otázek, které jsem položil komentátorce a bývalé disidentce
Petrušce Šustrové.
Více
Bude Václav Klaus prezidentem všech?
Václav Klaus byl zvolen prezidentem České republiky i pro jeho druhé
pětileté funkční období. Podívejme se na jeho další
prezidentování z perspektivy jeho dosavadního spravování funkce hlavy
státu. Stejně jako před pěti lety i nyní po zvolení Václav Klaus
prohlásil, že chce být prezidentem všech občanů i zákonodárců. Je
to pro něj úkol splnitelný? Politolog Jiří Pehe je adresátem této
otázky.
Více
Nepěkná podívaná
Cirkus, kabaret, fraška - to jsou nejčastější charakteristiky tří
kol první volby prezidenta České republiky. Jsou to adekvátní
pojmenování toho, co se odehrávalo ve Španělském sále Pražského
hradu? S touto otázkou jsem se obrátil na politoložku Vladimíru
Dvořákovou z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Více
Strany v předvolebním období
Volba prezidenta České republiky zaměstnávala parlamentní strany
několik měsíců. Jejich mimořádný zájem o volbu hlavy státu nebyl
dán jen tím, že voliteli jsou právě poslanci a senátoři. Právě o
tom jsem hovořil s politologem Petrem Justem z Metropolitní univerzity
Praha.
Více
Kdo a jak bude volen prezidentem ČR
Necelý týden nás dělí od volby prezidenta České republiky.
Prodlouží svůj mandát Václav Klaus, nahradí ho Jan Švejnar, nebo
snad bude zvolen někdo úplně jiný? To jsou otázky, které si v
poslední době kladou mnozí z nás. S podobnými jsem se obrátil na
komentátora Petra Holuba z internetového portálu aktuálně.cz.
Více
Svobody si musíme chránit!
Poslední pokusy extremistů uspořádat pochody v Plzni a v Praze ve dnech
výročí židovských transportů do nacistických koncentračních a
vyhlazovacích opět vyvolaly vlnu požadavků některých politiků
změnit shromažďovací pravidla v Česku. Jsou tyto rozhořčené hlasy
hnány touhou po změně současného stavu, nebo to jsou jen pokusy o
získání politických bodů? I na to jsem se ptal politologa Lukáše
Valeše.
Více
+1
+10
