Z archivu rubriky Kaleidoskop - Věda a technika
Téma měsíce: Česko má největší hustotu hvězdáren na světě
Koncem letošního roku tomu bude 400 let, co Galileo Galilei jako první
astronom na světě použil dalekohled ke sledování vesmíru. Toto
roztomile kulaté výročí vedlo k vyhlášení Mezinárodního roku
astronomie. Právě první pohled člověka dalekohledem do vesmíru vedl
nejenom k bouřlivému rozvoji astronomie, ale lidstvo si také poprvé
začalo uvědomovat, jaké je vlastně postavení Země ve vesmíru.
Více
Panorama I : V Ondřejově mají unikátní horizontální dalekohled
Jak už uvedl ředitel Astronomického ústavu Petr Heinzel k tradičně
úspěšným českým astronomickým disciplínám patří výzkum Slunce,
sluneční fyzika. Astronomy zajímají hlavně takové aktivity, jako jsou
sluneční erupce, protuberance. Využívají se k tomu data, která
čeští astronomové získávají z mohutných dalekohledů, které Evropa
vybudovala na Kanárských ostrovech, kde jsou pro tato pozorování
nejpříznivější podmínky. Velice významné ale stále zůstává i
pozorování v tuzemských podmínkách. V hlavním sídle Astronomického
ústavu, Ondřejovské observatoři, využívají odborníci ke studiu
Slunce jak radioteleskop, tak unikátní horizontální
dalekohled-spektrograf. Ten byl na zakázku vyroben v osmdesátých letech
firmou Carl Zeiss a od té doby byl modernizován novou elektronikou a
počítačovým systémem.
Více
Téma měsíce: Nová divočina v českých městech
Za exotikou dnes jezdí lidé tisíce kilometrů daleko. Přitom ji často
mají jen kousek od domu. Pravda, tuto exotiku dokáží ocenit spíše
lidé vnímavější a také vzdělanější, zejména v biologii,
geologii, environmentální problematice a podobných vědách. Nebo
prostě také lidé s určitým estetickým cítěním. Ano, řeč je o
nové divočině, se kterou je možné setkat se v posledních letech
stále častěji všude tam, kde z různých důvodů skončily nějaké
lidské aktivity, a opuštěných lokalit se znovu spontánně chopila
matka příroda. Tento fenomén je dnes typický hlavně v městské a
příměstské krajině.
Více
Panorama I : Češi pomáhají odhalovat tajemství nejstarší civilizace
Jak už připomněl dnešní host Kaleidoskopu profesor Miroslav Verner, od
roku 2002 má Česko další koncesi na archeologický výzkum v Egyptě, a
to v Západní poušti, v oáze Baharíja. Vědci tam zkoumají oblast, kde
se měly formovat základy staroegyptské civilizace. Konkrétně do
oblasti pohoří Gilf el Kebír a k Jeskyni plavců, odjela loni v
listopadu vědecká expedice složená nejen z egyptologů a archeologů,
ale i odborníků dalších profesí. Členem expedice byl i ředitel
Geologického ústavu Akademie věd Václav Cílek.
Více
Náš host: Profesor Verner: Koncesi v Abúsíru nám všichni závidí
Dnešním hostem Kaleidoskopu je světově uznávaný egyptolog profesor
Miroslav Verner, někdejší ředitel Českého egyptologického ústavu na
Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, který loni slavil 50. výročí
existence. V něm pracuje od roku 1966 dodnes. Je považován za legendu
české egyptologie a jeho zásluhou v době největšího útlaku ze
strany normalizačního režimu tato věda v Česku úplně nezanikla. Je
členem řady prestižních mezinárodních egyptologických společností
a hostujícím profesorem na řadě zahraničních univerzit.
Více
Panorama II : Česko má první muzeum s dinosaurem
Milovníci paleontologie a vývoje života od nejstarších počátků
Země měli dosud možnost vidět zajímavé exponáty v podstatě jen v
Národním muzeu v Praze. To má ale nyní mimořádně silnou konkurenci,
odborníci hovoří dokonce o výzvě Národnímu muzeu. Začátkem
prosince bylo na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy slavnostně
otevřeno Chlupáčovo muzeum historie Země. Jméno dostalo muzeum po
význačném geologovi a paleontologovi profesoru Ivo Chlupáčovi. Podle
odborníků snese muzeum srovnání i s podstatně většími institucemi
třeba na Harvardské univerzitě nebo v Londýně.
Více
Náš host: Hobza: Vědu postrkuje dopředu pár lidí
Hostem dnešního Kaleidoskopu je profesor Pavel Hobza z Ústavu organické
chemie a biochemie Akademie věd. Jak už jsme vás informovali v minulém
Kaleidoskopu, profesor Hobza byl z rozhodnutí vlády oceněn Národní
cenou Česká hlava, nejvyšším vědeckým vyznamenáním, jakousi
českou obdobou Nobelovy ceny. Pavel Hobza patří mezi přední české
odborníky v oblasti teoretické, kvantové a výpočetní chemie. Ve
světě se proslavil kromě jiného senzačním objevem nepravé vodíkové
vazby. Kvůli tomu musel celý svět přepisovat učebnice chemie. Loni
patřil profesor Hobza ke čtyřem význačným českým vědcům, kterým
byla poprvé udělena významná výběrová finanční podpora Akademie
věd – Premium Academiae. Jde o pět milionů korun ročně na dobu
šesti let. Mají se tak podpořit osobnosti, které vytvořily svou
vědeckou školu a ta má špičkovou mezinárodní úroveň.
Více
Panorama II: V Mašovicích mají archeologové už téměř harém
A na jižní Moravě zůstaneme i v dalším příspěvku. Musíme se ale
posunout ještě hlouběji do minulosti, zhruba 4,6 tisíce až 4,5 tisíce
let před naším letopočtem, kdy v oblasti sídlili lidé kultury s
moravskou malovanou keramikou. Z tohoto období mladší doby kamenné je
pro archeology významná lokalita Mašovic na Znojemsku. Výzkumy tam
provádějí už osmou sezónu. Ještě loni byl nejznámějším objevem
nález dvojitého moravského Ondrou. V něm vidí odborníci předchůdce
slavnějšího anglického Stonehenge. Měl být významným kultovním
areálem a pravěkým kalendáriem, který sloužil tehdejším lidem k
určování pro ně důležitých dat spojených se zemědělskou
produkcí. Loni ale archeologický tým Zdeňka Čižmáře objevil v
Mašovicích opravdový unikát, který vyvolal vědeckou senzaci.
Více
Téma měsíce: Česko-italský tým oživuje mrtvé tělní buňky
Převratný objev učinili čeští a italští vědci. Jako první na
světě našli metodu, jak mrazem dehydrovat buňky, prakticky neomezeně
dlouho je uchovávat a pak je kdykoliv znovu oživit. Otevírají se tak
nové možnosti zachování genetického materiálu různých organismů,
kterým hrozí vyhynutí.
Více
Panorama - 1.část : Na Pohansko míří archeologové už 50 let
Asi tři kilometry jižně od Břeclavi v prostoru lužních lesů nad
soutokem Moravy s Dyjí se nachází jedna z nejvýznamnějších raně
středověkých památek na území slovanských národů – Pohansko. V
této oblasti o rozloze 65 hektarů bylo na počátku 9. století
vybudováno jedno z největších opevnění ve střední Evropě. Zdejší
slovanské hradisko se řadilo mezi největší společenská centra Velké
Moravy, spolu s Mikulčicemi a Starým městem u Uherského Hradiště.
Výzkum Pohanska začal v roce 1958. Letos zde tedy archeologové slaví
50. výročí.
Více
+1
+10
