Z archivu rubriky Historické obzory
Generál Bartík bojoval v legiích, byl zasvěcen do operace Anthropoid a podílel se na procesu s K.H.Frankem
Příběh generála Bartíka je nejen příběhem statečnosti a
vlastenectví. Je také dokladem toho, jakou roli hrají v životě náhody
a jak dalece jej může ovlivnit třeba jen jedno rozhodnutí. Osobnost
zpravodajského důstojníka a legionáře přiblíží dnešní
Historické obzory. Více
Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso"
V minulé historické rubrice jsme připomněli, že je to právě 60 let,
kdy na pražské Letné začaly stavební práce na pomníku Josifa
Vissarionoviče Stalina. A už o deset let později, v roce 1962, se
největší skupinové sousoší v Evropě zase bouralo. Stalinovým
pomníkem a hlavně tragickým životním osudem jeho tvůrce, sochaře
Otakara Švece, se ve své knize Žulový Stalin zabývá Rudolf Cainer.
Dnes si s ním povídáme o tom, jak se pomník likvidoval: Více
Před 60 lety začala na Letné stavba Stalinova pomníku
Letos si připomeneme dvě absurdní výročí - v únoru roku 1952, tedy
před 60 lety, začaly na pražské Letné vlastní stavební práce při
vzniku největšího sousoší v Evropě - Stalinova pomníku. A v
listopadu to bude právě 50 let, co bylo toto monstrum zbouráno. Osudům
pomníku i jeho tvůrce sochaře Otakara Švece se ve své knize Žulový
Stalin věnuje Rudolf Cainer. Autor, žijící ve Vídni, k ní sbíral
materiály několik let. V dnešních Historických obzorech přibližuje,
jak vlastně stavba vznikala: Více
Sokol slaví 150 let. Nezničily ho ani totalitní režimy 20. století
V roce 1862, právě před 150 lety, byl v Praze založen Sokol. Tato
tělovýchovná organizace měla mimořádný význam nejen v posledních
desetiletích 19. století, kdy posílila sebevědomí české
společnosti. Velmi výrazně ale přispěla i ke vzniku samostatného
Československa, zapojila se odboje i za druhé světové války, a díky
zahraničním sokolským jednotám vlastně Sokol přežil i období
komunistické totality. Po roce 1989 tak mohla být jeho činnost znovu
obnovena i v České republice. Historií Sokola se jako historik zabývá
i senátor Tomáš Grulich. Je hostem dnešních historických obzorů. Více
Emil Holub se prý pro Afriku nadchnul už ve třech letech
V únoru uplynulo 110 let od úmrtí asi nejznámějšího českého
cestovatele Emila Holuba, kterému se budou věnovat dnešní Historické
obzory. Zavítáme v nich do Náprstkova muzea, naším průvodcem po
výstavě věnované holickému rodákovi bude její autor Martin Šámal. Více
Jaroslav Seifert v hledáčku Státní bezpečnosti
Státní bezpečnost za komunistického režimu byla téměř všemocným
orgánem. Její pozornost si zasloužil i jediný český nositel Nobelovy
ceny za literaturu - Jaroslav Seifert. Čelil sledování mnoho let a
kontaktům s tajnou policií se nevyhnula ani Seifertova rodina. To vše se
dozvídáme z obsáhlého svazku, který si StB o sledování vedla a
který v současné době prozkoumávají historikové. Jedním z nich je
Rudolf Vévoda z Ústavu pro studium totalitních režimů. Více
Po stopách českých židovských dětí, zachráněných za války v Dánsku, se Judita Matyášová vydá i do Izraele
V minulé historické rubrice jsme přinesli rozhovor s publicistkou
Juditou Matyášovou, která pátrá po osudech 150 českých židovských
dětí za druhé světové války. Podařilo se je zachránit tím, že
byly včas odvezeny do Dánska. Po válce se osudy dětí rozdělily,
někteří ze zachráněných dnes žijí například v Izraeli. A Judita
Matyášová je našla i tam. Více
150 židovských dětí z Česka se před holocaustem zachránilo v Dánsku
Záchrana téměř sedmi set židovských dětí, které se díky úsilí
britského makléře Nicholase Wintona podařilo vyvézt z okupovaného
Československa do Velké Británie, je díky filmům Mateje Mináče Síla
lidskosti, Všichni moji blízcí nebo Nickyho rodina dnes už dostatečně
známá. I více než sedmdesát let poté zůstávají ale zcela neznámé
či zapomenuté další akce, při kterých se podařilo zachránit životy
židovských dětí. Publicistce Lidových novin Juditě Matyášové se
podařilo objevit příběh 150 dětí, které byly v roce 1939 odvezeny do
Dánska. I tam ale nakonec přišla nacistická vojska... Juditu
Matyášovou jsme pozvali do studia Radia Praha: Více
Příběhy 20. století v komiksové podobě oslovují i mladé čtenáře
Vzpomínky na nacistické vyhlazovací tábory, sovětský gulag i
komunistické lágry, na odboj, politické procesy, věznění a mučení,
na posrpnovou normalizaci a disent - to vše už víc jak deset let
zaznamenává skupina novinářů ve společnosti Post Bellum. Tento
unikátní projekt zachytil už stovky výpovědí, které dokumentují
naši historii v průběhu minulého století. Staly základem pro
rozhlasový cyklus Příběhy 20. století i portál Paměť národa,
vycházejí na cédéčkách i knižně. Naposledy vyšla komiksová kniha
s názvem My jsme to nevzdali. Občanské sdružení současně udílí
Ceny Paměti národa, v roce 2011 byly uděleny podruhé. Zakladatelem a
ředitelem sdružení Post Bellum je náš bývalý rozhlasový kolega
Mikuláš Kroupa. Zeptali jsme se ho na novinky projektu: Více
Víte, jakou známku měl z pravopisu Karel Čapek?
Vysvědčení je úřední listina, to ví každý čtenář Rychlých
šípů. Úředními listinami byla vysvědčení už od svého vzniku,
jejich podoba se ale v průběhu let nejednou změnila. Na to, jaká
vysvědčení dostávaly třeba naše prababičky, krajané v zahraniční
nebo slavné osobnosti je možné se podívat v Národním pedagogickém
muzeu a knihovně Jana Amose Komenského v Praze. Výstavou nazvanou „Od
Marie Terezie po dnešek - Školní vysvědčení v proměnách času“
nás provede její autorka Jana Bartošová. Více
+1
+10
