Z archivu rubriky Historické obzory
Emil Holub se prý pro Afriku nadchnul už ve třech letech
V únoru uplynulo 110 let od úmrtí asi nejznámějšího českého
cestovatele Emila Holuba, kterému se budou věnovat dnešní Historické
obzory. Zavítáme v nich do Náprstkova muzea, naším průvodcem po
výstavě věnované holickému rodákovi bude její autor Martin Šámal. Více
Jaroslav Seifert v hledáčku Státní bezpečnosti
Státní bezpečnost za komunistického režimu byla téměř všemocným
orgánem. Její pozornost si zasloužil i jediný český nositel Nobelovy
ceny za literaturu - Jaroslav Seifert. Čelil sledování mnoho let a
kontaktům s tajnou policií se nevyhnula ani Seifertova rodina. To vše se
dozvídáme z obsáhlého svazku, který si StB o sledování vedla a
který v současné době prozkoumávají historikové. Jedním z nich je
Rudolf Vévoda z Ústavu pro studium totalitních režimů. Více
Po stopách českých židovských dětí, zachráněných za války v Dánsku, se Judita Matyášová vydá i do Izraele
V minulé historické rubrice jsme přinesli rozhovor s publicistkou
Juditou Matyášovou, která pátrá po osudech 150 českých židovských
dětí za druhé světové války. Podařilo se je zachránit tím, že
byly včas odvezeny do Dánska. Po válce se osudy dětí rozdělily,
někteří ze zachráněných dnes žijí například v Izraeli. A Judita
Matyášová je našla i tam. Více
150 židovských dětí z Česka se před holocaustem zachránilo v Dánsku
Záchrana téměř sedmi set židovských dětí, které se díky úsilí
britského makléře Nicholase Wintona podařilo vyvézt z okupovaného
Československa do Velké Británie, je díky filmům Mateje Mináče Síla
lidskosti, Všichni moji blízcí nebo Nickyho rodina dnes už dostatečně
známá. I více než sedmdesát let poté zůstávají ale zcela neznámé
či zapomenuté další akce, při kterých se podařilo zachránit životy
židovských dětí. Publicistce Lidových novin Juditě Matyášové se
podařilo objevit příběh 150 dětí, které byly v roce 1939 odvezeny do
Dánska. I tam ale nakonec přišla nacistická vojska... Juditu
Matyášovou jsme pozvali do studia Radia Praha: Více
Příběhy 20. století v komiksové podobě oslovují i mladé čtenáře
Vzpomínky na nacistické vyhlazovací tábory, sovětský gulag i
komunistické lágry, na odboj, politické procesy, věznění a mučení,
na posrpnovou normalizaci a disent - to vše už víc jak deset let
zaznamenává skupina novinářů ve společnosti Post Bellum. Tento
unikátní projekt zachytil už stovky výpovědí, které dokumentují
naši historii v průběhu minulého století. Staly základem pro
rozhlasový cyklus Příběhy 20. století i portál Paměť národa,
vycházejí na cédéčkách i knižně. Naposledy vyšla komiksová kniha
s názvem My jsme to nevzdali. Občanské sdružení současně udílí
Ceny Paměti národa, v roce 2011 byly uděleny podruhé. Zakladatelem a
ředitelem sdružení Post Bellum je náš bývalý rozhlasový kolega
Mikuláš Kroupa. Zeptali jsme se ho na novinky projektu: Více
Víte, jakou známku měl z pravopisu Karel Čapek?
Vysvědčení je úřední listina, to ví každý čtenář Rychlých
šípů. Úředními listinami byla vysvědčení už od svého vzniku,
jejich podoba se ale v průběhu let nejednou změnila. Na to, jaká
vysvědčení dostávaly třeba naše prababičky, krajané v zahraniční
nebo slavné osobnosti je možné se podívat v Národním pedagogickém
muzeu a knihovně Jana Amose Komenského v Praze. Výstavou nazvanou „Od
Marie Terezie po dnešek - Školní vysvědčení v proměnách času“
nás provede její autorka Jana Bartošová. Více
Vznikne ve Všetatech Muzeum Jana Palacha?
Ve Všetatech na Mělnicku by mělo vzniknout Muzeum Jana Palacha. V jeho
rodném domě, který už léta chátrá, je chce vybudovat občanské
sdružení Národ pohasl. Iniciátorem je mladý pražský grafik Jan
Poukar a jeho projekt podpořili například kněz Tomáš Halík,
zpěvačka Marta Kubišová nebo ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Svou podporu mu krátce před smrtí vyslovil i exprezident Václav Havel.
Na vybudování muzea ale chybějí peníze. A jak říkají i odborníci z
Národního muzea v Praze, podobné projekty v sobě skrývají i jiná
úskalí. Více
Církevní restituce v historických souvislostech
Církevní restituce byly bezpochyby hlavním tématem týdne a zaměří
se na ně také Historické obzory. Co vlastně mohla církev vlastnit, kdy
nastal její největší majetkový rozmach, ve kterých obdobích naopak o
svůj majetek přicházela? Nejen na tyto otázky odpovídá Jaroslav
Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR. Více
Zesnulý Josef Škvorecký dostal v roce 2004 Seifertovu cenu
V úterý odpoledne dorazila do Česka zpráva o úmrtí významného
českého spisovatele a nakladatele Josefa Škvoreckého. V roce 2004
získal Škvorecký společně s Viktorem Fischlem literární Cenu
Jaroslava Seiferta. Fischl i Škvorecký prožili velkou část svého
života v exilu a do Česka se mohli vrátit až po listopadu 89. Josefa
Škvoreckého, který zarecitoval při předávání ceny dokonce vlastní
báseň, si teď připomeneme v příspěvku Mileny Štráfeldové.
Vysíláme ho v repríze. Více
T. G. Masaryk v Lánech
T. G. Masaryk a Lány - to je hlavní téma dnešní historické rubriky. Ale
protože jsme v adventním čase, uslyšíte i unikátní recept na Masarykovo
nejoblíbenější vánoční cukroví. A Martina Lustigová potvrzuje, že recept
opravdu stojí za vyzkoušení. Více
+1
+10
