Z archivu rubriky Historické obzory
Exilový novinář Josef Josten desítky let informoval svět o životě za železnou oponou
Zapomenutý "nepřítel" Josef Josten se jmenuje více než
sedmisetstránková monografie historičky Milady Polišenské. Je
výsledkem několikaletého výzkumu v amerických, britských a českých
archivech i jeho pozůstalosti. Osobnost tohoto exilového publicisty,
spisovatele a vydavatele, který prožil téměř půl století ve Velké
Británii, přiblíží v repríze Historické obzory. Více
Bombardování Prahy zaplatilo životem přes tisíc lidí, poslední oběti byly nalezeny až v sedmdesátých letech
Dnešní Historické obzory nás zavedou do protektorátu Čechy a Morava.
Především v posledních měsících II. světové války neunikla ani
některá česká a moravská města bombardování. Známé jsou
především dva nálety na Prahu, o kterých bude dnes řeč s Janem
Borisem Uhlířem z Vojenského historického ústavu, který je autorem
textů k nové knize Bomby na Prahu, představující unikátní soubor
fotografií. Více
V Náprstkově muzeu připravili skutečně "dušičkovou" výstavu - smutečních oznámení
"S hlubokým zármutkem oznamujeme" - i tak by se mohla jmenovat
současná výstava v Náprstkově muzeu v Praze. Jsou tu totiž vystavena
smuteční parte ze sbírky Vojty Náprstka. Na výstavě nazvané Ti,
kteří nás předešli, jsou v domě U Halánků k vidění desítky
historických smutečních oznámení, ale také stuhy z pohřebních
věnců nebo fotografie z pohřbů významných osobností národního
obrození a další dokumenty. Více
Alice a Olga v době, kdy T.G.M. byl jen jejich tatíčkem
Elis a Olůvko, tak se říkalo dcerám v rodině Masarykových. O tom,
jaké byly osudy Alice a Olgy dříve než se z dětí politika a profesora
staly dcerami prvního Československého prezidenta, bude v Historických
obzorech vyprávět Dagmar Hájková z Masarykova ústavu Akademie věd. Více
Na návštěvě u dvora posledních Přemyslovců
"Ranní audience u krále Václava I. byla mimořádně okázalá.
Byli tu všichni, kteří v českém království něco znamenali...Václav
I. všechny překvapil, protože se usmíval. Seděl na trůně
vzpřímeně, jak býval dříve zvyklý, když přijímal své poddané.
Na nižším stolci po jeho pravici seděl králův syn Přemysl II.
Otakar," čteme v detektivce Vlastimila Vondrušky Masopustní
maškary odehrávající se na dvoře posledních Přemyslovců. O tom, jak
to na takovém panovnickém dvoře vypadalo, bude v Historických obzorech
vyprávět Dana Dvořáčková z Historického ústavu Akademie věd. Více
V soukromých pokojích posledních majitelů Hluboké
O zimních prohlídkách, které probíhají na
jihočeském zámku Hluboká, jsme vás už informovali. Prohlídková
trasa připomíná poslední čtyři generace rodu Schwarzenbergů, kteří
hlubocké panství vlastnili. Více
Kaplíř ze Sulevic – obránce Vídně i hrdina vyprávění o nevděku mocných
Šlechtický rod Kaplířů ze Sulevic se do dějin, a nejen těch ryze
českých, výrazně zapsal minimálně dvakrát. Poprvé tehdy, kdy mezi
vůdci stavovského povstání proti Habsburkům stanul Kašpar Kaplíř ze
Sulevic, a podruhé v roce 1683, když jeho potomek Kašpar Zdeněk
Kaplíř ze Sulevic sehrál klíčovou úlohu při obraně Vídně před
Turky. A právě do obležené Vídně nás zavedou dnešní Historické
obzory. Více
Vinařská tradice na Znojemsku
První Historické obzory roku 2006 budou trochu netradiční. K vánočním a
novoročním oslavám u řady z nás patřil alkohol. A to inspirovalo Martinu
Lustigovou. Vypravila se na Znojemsko, do tradiční vinařské oblasti, a s
vinařem Pavlem Vajčnerem si povídala o historii pěstování vína na Moravě. Více
Penězokazectví se trestalo smrtí, veliké zisky ale lákaly
Historické obzory začneme historickým úslovím: Za krále holce byla v
Čechách za groš ovce. Takhle se prý kdysi, za vlády krále holce, tedy
Ladislava Pohrobka, v Čechách dobře žilo. Pohrobkův groš, ale i
starší florény, denáry či brakteáty nebo naopak mladší tolary si
mohli prohlédnout i návštěvníci Muzea hlavního města Prahy, kde se
konala výstava s názvem Pražská mincovna - peněžní vývoj v
Čechách od 10. do 19. století. Jejímu autorovi Jiřímu Militkému
položila Martina Bílá několik otázek. Více
75 let pražské zoologické zahrady
Úvahy o
zřízení zoologické zahrady v Praze se objevily už v 19. století. Plány se podařilo
zrealizovat teprve v roce 1931, kdy bylo zpřístupněno "staveniště
zoologické zahrady". Prvním ředitelem zahrady se stal Jiří Janda,
který myšlenku na vznik zoo propagoval od počátku 20. století. Za historií
zahrady se ohlíží Martina Lustigová. Více
+1
+10
