Archiv: Věda a technika | Vesmír Vesmír
Panorama II : Stále nevíme, co jsou temná hmota a temná energie
Vědci zjistili, že převážná část hmoty ve vesmíru není ta, kterou
vidíme, ale ta, kterou naopak nevidíme. Laik se tedy selským rozumem
zeptá, jak je to tedy vlastně s expanzí vesmíru, když je tady dost
přitažlivé síly k tomu, aby expanzi zastavila. Profesor Jan Palouš,
náš přední odborník v oboru tvorby hvězd a struktury mezihvězdné
hmoty v galaxiích, ale laikovi hned vysvětlí, že jde o dvě odlišné
věci.
Více
Téma měsíce: Česko má největší hustotu hvězdáren na světě
Koncem letošního roku tomu bude 400 let, co Galileo Galilei jako první
astronom na světě použil dalekohled ke sledování vesmíru. Toto
roztomile kulaté výročí vedlo k vyhlášení Mezinárodního roku
astronomie. Právě první pohled člověka dalekohledem do vesmíru vedl
nejenom k bouřlivému rozvoji astronomie, ale lidstvo si také poprvé
začalo uvědomovat, jaké je vlastně postavení Země ve vesmíru.
Více
Panorama I : V Ondřejově mají unikátní horizontální dalekohled
Jak už uvedl ředitel Astronomického ústavu Petr Heinzel k tradičně
úspěšným českým astronomickým disciplínám patří výzkum Slunce,
sluneční fyzika. Astronomy zajímají hlavně takové aktivity, jako jsou
sluneční erupce, protuberance. Využívají se k tomu data, která
čeští astronomové získávají z mohutných dalekohledů, které Evropa
vybudovala na Kanárských ostrovech, kde jsou pro tato pozorování
nejpříznivější podmínky. Velice významné ale stále zůstává i
pozorování v tuzemských podmínkách. V hlavním sídle Astronomického
ústavu, Ondřejovské observatoři, využívají odborníci ke studiu
Slunce jak radioteleskop, tak unikátní horizontální
dalekohled-spektrograf. Ten byl na zakázku vyroben v osmdesátých letech
firmou Carl Zeiss a od té doby byl modernizován novou elektronikou a
počítačovým systémem.
Více
V Praze byl zahájen Mezinárodní rok astronomie 2009
Ve stejný den, kdy Prahu navštívila celá Evropská komise, tu proběhla
i další významná událost. Na Staroměstském náměstí byl
slavnostně zahájen Mezinárodní rok astronomie. Praha byla vybrána
nejen proto, že Česká republika v tomto půlroce předsedá Evropské
unii, ale i na počest proslulým astronomům, kteří tu působili.
Podrobněji Milena Štráfeldová
Více
Panorama I: Wichterleho prémie mladému astronomovi za výzkum slunečních erupcí
Už posedmé udělila letos Akademie věd České republiky Prémii Otto
Wichterleho mladým a talentovaným vědeckým pracovníkům. Smyslem je
ocenit jejich práci, která přispívá k rozvoji vědeckého poznání, a
motivovat – i finančně – další mladé lidi k práci ve vědě a
výzkumu. Letos získalo prestižní ocenění 24 vědců. Za dvěma z nich
se nyní vydáme.
Více
Výbuch nad tajgou, jediné, v čem se vědci shodují
V rubrice věnované knihám dnes vezmeme do ruky novinku z nakladatelství
Mladá fronta Výbuch nad Tajgou, jejíž autor se pokouší rekonstruovat
současné znalosti o záhadné události, kterou někteří považují
pád asteroidu či komety, někteří za nukleární explozi neznámého
původu, někteří za pád miniaturní černé díry a další i za
havárii vesmírného plavidla neznámé civilizace. K čemu nad Sibiří
30. června 1908 vlastně došlo?
Více
Česko je první postkomunistickou zemí vstupující do ESA
Premiér Mirek Topolánek a ředitel Evropské vesmírné agentury
Jean-Jacques Dordain podepsali v Praze smlouvu o přistoupení České
republiky k této organizaci. Plnoprávným členem Evropské vesmírné
agentury, zkráceně ESA, by se Česko mělo stát 1. ledna 2009, po
schválení smlouvy parlamentem. Česko je první z postkomunistických
zemí, která do ESA, vstupuje.
Více
Astronaut hrdý na své české a slovenské kořeny
Letos jsme si připomněli 30 let od chvíle, kdy kosmický prostor
navštívil první člověk, který nebyl občanem ani jedné ze dvou
tehdejších supervelmocí. Československý kosmonaut Vladimír Remek ale
zároveň nebyl prvním dobyvatelem vesmíru českého a slovenského
původu: k těmto kořenům se hlásí i člen posádek kosmických lodí
Apollo 10 a Apollo 17 Eugene Cernan, který v těchto dnech pobývá v
Praze.
Více
Frank Malina
Raketový konstruktér Frank Malina v sobě výjimečným způsobem
spojoval vědce, umělce, redaktora a humanistu. Celý svět znal jeho
průkopnické práce při vývoji raket, jeho zásadní přínos ke
kinetickému umění, jeho práci na vytvoření a vydávání časopisu
Leonardo a jeho celoživotní snahu podporovat mezinárodní spolupráci na
poli vědy, techniky a vizuálního umění.
Více
Mirek Plavec
I astronom Mirek Plavec proslavil českou vědu. Nejlépe to vystihl
profesor Petr Harmanec, ředitel Astronomického ústavu
Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy: "Mirek Plavec
založil jednu ze tří skupin na světě, které se zabývaly výměnou
hmoty ve dvojhvězdách. A protože měl velký cit pro fyziku, mohl tento
proces nejlépe popsat a ostatní inspirovat, ukazovat jim cestu. V Americe
zaspali a začali se o něj zajímat až později - až jim to on
přinesl."
Více
+1
