Archiv: Věda a technika | Vesmír Vesmír
Téma měsíce: Unikátní meteorit poskytuje nové svědectví o Měsíci
V polovině března se v americkém Houstonu konala mezinárodní lunární
konference. S velkým ohlasem se tam setkala prezentace výsledků českých
vědců z výzkumu unikátního lunárního meteoritu, pojmenovaného Northeast
Africa 003-A. Ten byl nalezen českými prospektory v severní Libyi a
rozpoznán odborníky z České geologické služby v Praze na Barrandově.
Zásluhou českých odborníků se možná budou přepisovat geologické dějiny
Měsíce.
Více
V Jihlavě vznikne hvězdárna i planetárium
Meteorologové slibují teplý víkend bez mráčku. Není nic krásnějšího, než v
noci zvednout hlavu a zadívat se na hvězdy. Třeba na hvězdy nad Vysočinou.
V Jihlavě by totiž mělo v nejbližších letech vzniknout kromě hvězdárny také
planetárium. To najdou návštěvníci v zoologické zahradě, hvězdárnu pak u
nedaleké obce Vysoká. Jak budou obě stavby vypadat, na to se Zdeňka
Kuchyňová zeptala náměstka jihlavského primátora Radka Vovsíka.
Více
Panorama II: Bude se kvůli českým vědcům přepisovat geologická historie Měsíce?
Českým vědcům se shodou několika šťastných okolností podařilo unikátním
způsobem popsat celý životopis meteoritu, který putoval kosmickým
prostorem 160 milionů let. Více
Česko vstupuje mezi astronomickou elitu
Česká republika se stane od prvního ledna 13. členem Evropské jižní
observatoře - ESO, jedné z nejprestižnějších astronomických organizací
světa. Příslušná smlouva byla podepsána těsně před Vánocemi. Česko je
první středoevropskou zemí, která byla do organizace přijata. Blíže k tomu
Zdeněk Vališ.
Více
Náš host: Teoretici se dnes musí více podřizovat astronomickým pozorováním
Dnešním hostem Kaleidoskopu je profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu
Akademie věd, jehož byl také v letech 1996 - 2004 ředitelem. Profesor
Palouš zároveň přednáší astronomii a astrofyziku na Univerzitě Karlově.
Jako uznávaný odborník na vývoj galaxií, tvorbu hvězd a mezihvězdnou hmotu
je pravidelným účastníkem prestižních mezinárodních konferencí. Ve funkci
předsedy Národního komitétu astronomického se hlavní měrou podílel na
organizaci letošního astronomického kongresu. Více
Téma měsíce: Josef Frič by dnes na observatoř v Ondřejově hleděl s úžasem
Asi 30 kilometrů jihovýchodně od Prahy, v romantickém Posázaví, leží oblast
nazývaná podle jedné z nejvýraznějších osobností české kultury Ladův kraj.
Je zde nejen obec Hrusice, rodiště Josefa Lady, která si stále zachovává
svou poezii. Kraj proslavil rovněž pivovar ve Velkých Popovicích a jeho
Kozel. Najdeme zde barokní zámek Štiřín nebo zříceniny středověkých hradů
v Říčanech a Senohrabech,, které byly kdysi významnými šlechtickými sídly.
Ladův kraj je ideální oblast pro pěší turistiku a cykloturistiku. A právě
takový výlet nás může dovést až k jeho snad nejproslulejší dominantě, k
lesnímu komplexu historických i nových budov a staveb na samém vrcholu
kopce Žalov, které patří Ondřejovské hvězdárně, hlavnímu sídlu
Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Shodou okolností
letos, dva týdny před zahájením kongresu Mezinárodní astronomické unie v
Praze, tomu bylo sto let od zahájení prvních vědeckých výzkumů v
Ondřejovské observatoři. Jaké je ale její postavení dnes? To je trošku
komplikovanější otázka, říká po chvilce zamyšlení ředitel Astronomického
ústavu Akademie věd Petr Heinzel. Více
Panorama: Lovec asteroidů se katastrofy neobává
Astronomové z celého světa se na srpnovém setkání v Praze dohodli na
definici planety. Dosud totiž nebylo třeba jasné, jak velký má být
asteroid, aby byl považován za planetu. Například takový Ceres, kroužící v
pásmu mezi Marsem a Jupiterem, byl nejprve považován za planetu, pak se z
něj až do letošního srpna stal asteroid a nyní se nachází stejně jako
´nebohé´ Pluto v nové kategorii tzv. trpasličích planet. Možná si tak
Ceres získá rovněž přízeň lidí, když už to není asteroid. Jenže zatímco
Ceres i jako asteroid se choval velmi ´ukázněně´, nikoho neohrožoval a byl
pořád na očích, mezi stovkami tisíc různých objektů, kroužících kolem
Slunce, ´klasických´ asteroidů a komet, se nacházejí ´individua´ schopná
způsobit na Zemi katastrofu, o jaké se zatím nesnilo ani Hollywoodu. Vždyť
jen takový mrňous o průměru 70 metrů, což jsou předpokládané rozměry tzv.
tunguzského meteoritu, by dokázal zničit celou velkou Prahu a část
středních Čech. Také na pražském astronomickém kongresu se o nebezpečí
asteroidů diskutovalo. Riziko střetu, který by mohl zničit veškerý život,
je prý ale hodně malé. Petr Pravec z Astronomického ústavu, který na
kongresu vystoupil, tvrdí, že pravděpodobnost úmrtí člověka po pádu
asteroidu je zhruba stejná, jako pravděpodobnost úmrtí při havárii
letadla. To zní ale děsivě. Více
Praha se opět zapsala do historie astronomie
Praha byla v uplynulých dvou týdnech hlavním městem světové astronomie. Za
účasti více než 2500 vědců ze 75 zemí zde probíhal kongres Mezinárodní
astronomické unie. Bývá pravidlem, že na každém kongresu vystoupí vědci s
nějakým novým zásadním poznatkem či objevem, který ocení především
odborníci. Nejinak tomu bylo i letos v Praze. Tentokrát se ale k českému
hlavnímu městu upnuly také zraky světové veřejnosti. Dění na kongresu
sledoval Zdeněk Vališ. Více
Téma měsíce: Česko dodá dalekohledy pro velkou mezinárodní observatoř v Argentině
Na jižní polokouli, v argentinské Žluté pampě pod Andami, se chýlí ke konci
práce na výstavbě gigantické mezinárodní observatoře pro výzkum extrémně
energetického kosmického záření. Čeští vědci u toho nechybí a už na sebe
stačili upozornit světovou odbornou veřejnost.
Více
Náš host: Grygar: Mezi solidní vědou a solidním náboženstvím není rozpor
Našim dnešním hostem je astrofyzik Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu
Akademie věd. Tento vědec se už od počátku své kariéry věnuje velmi
intenzivně popularizaci astronomie a vědy vůbec. Je znám široké veřejnosti
jako autor řady knih, článků i unikátních televizních seriálů. Před
několika týdny bylo Jiřímu Grygarovi 70 let. Přesto je stále mimořádně
aktivní. V současné době se například podílí na výstavbě mohutné
mezinárodní observatoře pro výzkum kosmického záření v Argentině, v
polovině května byl opětovně zvolen za předsedu Učené společnosti České
republiky. Je členem Mezinárodní astronomické unie, Jednoty českých
matematiků a fyziků, viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací.
Zeptal jsem se Jiřího Grygara, co je takovým hnacím motorem jeho nesmírné
aktivity. Více
+1
