Archiv: Věda a technika | Věda Věda

Náš host: Jan Kučera: Mými kmotry byli Hana Benešová a Jan Masaryk

08-12-2007 | Zdeněk Vališ

Jan Kučera, foto: autor A je tu chvíle pro hosta Kaleidoskopu. Tentokrát jsem se za ním vypravil do Ústavu Jaderné fyziky Akademie věd České republiky v Řeži u Prahy. A důvod? Jaderný chemik docent Jan Kučera získal světové ocenění. Byla mu udělena Medaile George Hevesyho, pojmenovaná po nositeli Nobelovy ceny za chemii v roce 1943. Tohoto ocenění se dodnes dostalo pouze 28 vědcům za mimořádné výsledky dosažené v jaderné analytické chemii. To zní sice pro laické uši poněkud nesrozumitelně, ale samotná vědecká dráha Jana Kučery už naznačuje, kde všude se dají jaderné analytické metody uplatnit.  Více

Panorama II: Před 50 lety vstoupilo Československo do jaderného klubu

08-12-2007 | Zdeněk Vališ

24. září 1957 proběhla v Řeži u Prahy první štěpná reakce v atomovém reaktoru. Československo se stalo devátou zemí světa provozující jaderné zařízení. U historického kroku tehdy kupodivu neasistoval žádný komunistický politik. Pro srovnání, když před sedmi lety zahajoval Temelín zkušební provoz, byla u toho celá plejáda politiků včetně premiéra Miloše Zemana.  Více

Největší Českou hlavou je letos profesor Antonín Holý

23-11-2007 15:36 | Zdeněk Vališ

Antonín Holý, foto: ČTK Národní cenu Česká hlava letos získal profesor Antonín Holý z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Jedná se o nejvyšší vědecké vyznamenání v zemi. Vláda ho uděluje už třetím rokem za mimořádné celoživotní výsledky ve výzkumu. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.   Více

Panorama I: Češi pomáhají luštit tajemství vzniku hmoty a vesmíru

10-11-2007 | Zdeněk Vališ

Část LHC, zdroj: CERN Celý vesmír okamžitě zanikne. Také taková apokalyptická zpráva se před několika lety objevila v některých médiích. Stalo se tak v souvislosti s výstavbou největšího urychlovače částic na světě LHC v Evropské laboratoři fyziky částic CERN u Ženevy. Toto monstrum je v podstatě prstencovým tunelem o délce 27 kilometrů, ukrytém asi 90 metrů pod zemí, a obklopeném mohutnými detektory. V zařízení budou proti sobě vypuštěny svazky protonů. Až dosáhnou téměř rychlosti světla, dojde ke srážce. Na okamžik by v urychlovači měly zavládnout podmínky, které panovaly v kosmu krátce po tzv. velkém třesku. A právě odtud se odvíjejí některé katastrofické úvahy. Zánik celého vesmíru vyvolaný experimentem CERNu je samozřejmě tou nejdramatičtější představou. Není prý ale vyloučen ani vznik černé díry, která by mohla ohrozit Zemi.   Více

Téma měsíce: Čeští vědci studují termojadernou fúzi

13-10-2007 | Zdeněk Vališ

V Praze bude stát za pár týdnů nové termonukleární zařízení. Citlivější lidé se nemusí děsit! S reaktorem v atomové elektrárně nemá v podstatě nic společného. Ostatně, když říkám nový, znamená to, že už jsme léta měli v hlavním městě jiné takové zařízení. A nikomu to nevadilo. Nejprve si ale řekněme pár slov na vysvětlenou.  Více

Náš host: Rudolf Zahradník: Negramotní na internetu žádné informace nenajdou

13-10-2007 | Zdeněk Vališ

Profesor Rudolf Zahradník, foto: autor Hostem říjnového kaleidoskopu je profesor Rudolf Zahradník z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, světová autority v oboru kvantové chemie. Od roku 1993 stál celých osm let v čele Akademie věd České republiky a v roce 2001 byl jmenován jejím čestným předsedou. Profesor Zahradník je čestným doktorem řady evropských a amerických univerzit, je členem mnoha mezinárodních vědeckých organizací. Za přínos v oblasti humanitní a kulturní udělil Rudolfu Zahradníkovi v r. 1999 papež Jan Pavel II. vyznamenání "Pro Ecclesia et Pontifice".   Více

Skrývá Český masiv ´kosmické´ tajemství?

15-09-2007 | Zdeněk Vališ

´Český kráter´, foto: Google Maps Dopadlo před dávnými věky na naše území mohutné kosmické těleso, které vytvořilo kráter, jehož valy dodnes lemují dnešní Čechy? Žijeme vlastně uprostřed jednoho z největších meteoritických kráterů na Zemi? Snímky z družic k této lákavé představě přímo vybízejí. Připomínají kruhový tvar impaktních kráterů. Ale už v 17. století si italský hvězdář Galileo Galilei všiml nápadné podobnosti měsíčních kráterů, které pozoroval svým primitivním dalekohledem, s vyobrazením Čech na středověkých mapách, kruhového území lemovaného horami. Naprostá většina geologů ale vznik Českého masivu vysvětluje na základě pozemských procesů a k hypotéze meteoritického kráteru je krajně skeptická. Asi největším propagátorem ´českého kráteru´ je naopak geolog Petr Rajlich z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Pro svou hypotézu se snaží shromáždit různé důkazy.  Více

Karel Raška jr.: Úroveň české vědy je zatím velmi nesourodá

15-09-2007 | Zdeněk Vališ

Karel Raška jr. V srpnu jsme v rubrice Náš host představili zakladatele moderní československé epidemiologické školy profesora Karla Rašku. O svém otci hovořili jeho synové buněčný biolog profesor Ivan Raška z Univerzity Karlovy a lékař a biochemik v New Jersey, významný představitel české exilové vědy, profesor Karel Raška mladší. A právě on bude dnešním hostem Kaleidoskopu.  Více

Čeští vědci získávají prestiž výzkumy na Nové Guineji

15-09-2007 | Zdeněk Vališ

Víte, že na průměrném českém stromu je v podstatě stejný počet druhů hmyzu jako na stromu v tropickém pralese? Odborníci tvrdí, že ano. To ale znamená, že mohou srovnávat, díky odborníkům z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a především díky profesorovi Vojtěchu Novotnému.  Více

Náš host: Profesor Karel Raška, aneb je těžké být doma prorokem

18-08-2007 | Zdeněk Vališ

Karel Raška, foto: Archiv Ivana Rašky Dnešní rubrika Náš host je atypická. S hostem si nebudu povídat osobně, ale budou o něm hovořit jiní. Jedna z velkých postav české lékařské vědy a praxe, profesor Karel Raška, zakladatel moderní československé epidemiologické školy, už totiž není mezi námi. 21. listopadu tomu bude dvacet let, co odešel navždy. Letos si také svět připomíná, že uplynulo už třicet let od chvíle, kdy byl v Somálsku nakažen přirozenou cestou poslední člověk na naší planetě neštovicemi, a tím se uzavřel tisíce let trvající řetězec přenosu nemoci, která kdysi dokázala decimovat celé lidské populace. Na úplném vymýcení neštovic má obrovskou zásluhu právě profesor Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy a ředitel pražského Ústavu epidemiologie a mikrobiologie Karel Raška. Přiblíží nám ho lidé nejpovolanější, jeho synové, profesor Karel Raška junior, lékař a molekulární genetik žijící v USA, a profesor Ivan Raška, významný buněčný biolog, přednosta Ústavu buněčné biologie a patologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.  Více

Doporučujeme

Archiv

červen 2012

PoÚtStČtSoNe
123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930

květen 2012

PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031

duben 2012

PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30

Kompletní archiv

Aktuální relace