Archiv: Věda a technika | Věda Věda
Náš host: Jan Kučera: Mými kmotry byli Hana Benešová a Jan Masaryk
A je tu chvíle pro hosta Kaleidoskopu. Tentokrát jsem se za ním vypravil
do Ústavu Jaderné fyziky Akademie věd České republiky v Řeži u
Prahy. A důvod? Jaderný chemik docent Jan Kučera získal světové
ocenění. Byla mu udělena Medaile George Hevesyho, pojmenovaná po
nositeli Nobelovy ceny za chemii v roce 1943. Tohoto ocenění se dodnes
dostalo pouze 28 vědcům za mimořádné výsledky dosažené v jaderné
analytické chemii. To zní sice pro laické uši poněkud
nesrozumitelně,
ale samotná vědecká dráha Jana Kučery už naznačuje, kde všude se
dají jaderné analytické metody uplatnit. Více
Panorama II: Před 50 lety vstoupilo Československo do jaderného klubu
24. září 1957 proběhla v Řeži u Prahy první štěpná reakce v
atomovém reaktoru. Československo se stalo devátou zemí světa
provozující jaderné zařízení. U historického kroku tehdy kupodivu
neasistoval žádný komunistický politik. Pro srovnání, když před
sedmi lety zahajoval Temelín zkušební provoz, byla u toho celá
plejáda
politiků včetně premiéra Miloše Zemana. Více
Největší Českou hlavou je letos profesor Antonín Holý
Národní cenu Česká hlava letos získal profesor Antonín Holý z
Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky.
Jedná se o nejvyšší vědecké vyznamenání v zemi. Vláda ho uděluje
už třetím rokem za mimořádné celoživotní výsledky ve výzkumu.
Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
Více
Panorama I: Češi pomáhají luštit tajemství vzniku hmoty a vesmíru
Celý vesmír okamžitě zanikne. Také taková apokalyptická zpráva se před
několika lety objevila v některých médiích. Stalo se tak v souvislosti s
výstavbou největšího urychlovače částic na světě LHC v Evropské laboratoři
fyziky částic CERN u Ženevy. Toto monstrum je v podstatě prstencovým
tunelem o délce 27 kilometrů, ukrytém asi 90 metrů pod zemí, a obklopeném
mohutnými detektory. V zařízení budou proti sobě vypuštěny svazky protonů.
Až dosáhnou téměř rychlosti světla, dojde ke srážce. Na okamžik by v
urychlovači měly zavládnout podmínky, které panovaly v kosmu krátce po tzv.
velkém třesku. A právě odtud se odvíjejí některé katastrofické úvahy. Zánik
celého vesmíru vyvolaný experimentem CERNu je samozřejmě tou
nejdramatičtější představou. Není prý ale vyloučen ani vznik černé díry,
která by mohla ohrozit Zemi.
Více
Téma měsíce: Čeští vědci studují termojadernou fúzi
V Praze bude stát za pár týdnů nové termonukleární zařízení. Citlivější
lidé
se nemusí děsit! S reaktorem v atomové elektrárně nemá v podstatě nic
společného. Ostatně, když říkám nový, znamená to, že už jsme léta měli v
hlavním městě jiné takové zařízení. A nikomu to nevadilo. Nejprve si ale
řekněme pár slov na vysvětlenou. Více
Náš host: Rudolf Zahradník: Negramotní na internetu žádné informace nenajdou
Hostem říjnového kaleidoskopu je profesor Rudolf Zahradník z Ústavu
fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, světová autority v oboru kvantové
chemie. Od roku 1993 stál celých osm let v čele Akademie věd České
republiky a v roce 2001 byl jmenován jejím čestným předsedou. Profesor
Zahradník je čestným doktorem řady evropských a amerických univerzit, je
členem mnoha mezinárodních vědeckých organizací. Za přínos v oblasti
humanitní a kulturní udělil Rudolfu Zahradníkovi v r. 1999 papež Jan Pavel
II. vyznamenání "Pro Ecclesia et Pontifice".
Více
Skrývá Český masiv ´kosmické´ tajemství?
Dopadlo před dávnými věky na naše území mohutné kosmické těleso, které
vytvořilo kráter, jehož valy dodnes lemují dnešní Čechy? Žijeme vlastně
uprostřed jednoho z největších meteoritických kráterů na Zemi? Snímky z
družic k této lákavé představě přímo vybízejí. Připomínají kruhový tvar
impaktních kráterů. Ale už v 17. století si italský hvězdář Galileo
Galilei
všiml nápadné podobnosti měsíčních kráterů, které pozoroval svým
primitivním dalekohledem, s vyobrazením Čech na středověkých mapách,
kruhového území lemovaného horami. Naprostá většina geologů ale vznik
Českého masivu vysvětluje na základě pozemských procesů a k hypotéze
meteoritického kráteru je krajně skeptická. Asi největším propagátorem
´českého kráteru´ je naopak geolog Petr Rajlich z Jihočeského muzea v
Českých Budějovicích. Pro svou hypotézu se snaží shromáždit různé důkazy. Více
Karel Raška jr.: Úroveň české vědy je zatím velmi nesourodá
V srpnu jsme v rubrice Náš host představili zakladatele moderní
československé epidemiologické školy profesora Karla Rašku. O svém otci
hovořili jeho synové buněčný biolog profesor Ivan Raška z Univerzity
Karlovy a lékař a biochemik v New Jersey, významný představitel české
exilové vědy, profesor Karel Raška mladší. A právě on bude dnešním hostem
Kaleidoskopu. Více
Čeští vědci získávají prestiž výzkumy na Nové Guineji
Víte, že na průměrném českém stromu je v podstatě stejný počet druhů hmyzu
jako na stromu v tropickém pralese? Odborníci tvrdí, že ano. To ale
znamená, že mohou srovnávat, díky odborníkům z Biologického centra
Akademie
věd v Českých Budějovicích a především díky profesorovi Vojtěchu
Novotnému. Více
Náš host: Profesor Karel Raška, aneb je těžké být doma prorokem
Dnešní rubrika Náš host je atypická. S hostem si nebudu povídat osobně, ale
budou o něm hovořit jiní. Jedna z velkých postav české lékařské vědy a
praxe, profesor Karel Raška, zakladatel moderní československé
epidemiologické školy, už totiž není mezi námi. 21. listopadu tomu bude
dvacet let, co odešel navždy. Letos si také svět připomíná, že uplynulo už
třicet let od chvíle, kdy byl v Somálsku nakažen přirozenou cestou
poslední
člověk na naší planetě neštovicemi, a tím se uzavřel tisíce let trvající
řetězec přenosu nemoci, která kdysi dokázala decimovat celé lidské
populace. Na úplném vymýcení neštovic má obrovskou zásluhu právě profesor
Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy a ředitel pražského Ústavu
epidemiologie a mikrobiologie Karel Raška. Přiblíží nám ho lidé
nejpovolanější, jeho synové, profesor Karel Raška junior, lékař a
molekulární genetik žijící v USA, a profesor Ivan Raška, významný buněčný
biolog, přednosta Ústavu buněčné biologie a patologie 1. lékařské fakulty
Univerzity Karlovy. Více
+1
