Archiv: Věda a technika | Věda Věda
Martina návrat do života zvládla
Jak jste slyšeli ve vysílání Radia Praha minulý týden, poranění
mozku je nejčastější příčinou smrti lidí do 40 let. Pokud
přežijí, cesta k uzdravení je dlouhá. Komplexní systém
neurorehabilitace, která pomáhá vrátit řadu lidí do normálního
života, zatím v Česku neexistuje. Pokud se není o pacienta schopná
postarat dobře rodina, zbývá léčebna dlouhodobé péče. V hospicech
často končí osmnácti či dvacetiletí lidé. Více
Lékaři se snaží změnit systém rehabilitace po poranění mozku
Poranění mozku je nejčastější příčinou smrti lidí do 40 let.
Akutní péče funguje v Česku výborně. Co však chybí, je následná
včasná neurorehabilitace. Právě díky ní by se mohla řada lidí
vrátit do normálního života. To se někteří lékaři snaží změnit
a chtějí využít systém a metodu, která funguje například v
Německu. Chybí však peníze od pojišťoven. Více
Ocenění za rozvoj vědy získali překladatel Hilský či astrofyzik Grygar
Astrofyzik Jiří Grygar, překladatel Martin Hilský nebo historik Petr
Čornej. To jsou někteří z vědců, které Učená společnost ocenila v
pondělí medailemi za zásluhy o rozvoj vědy. Cenu za svoji práci ale
dostali i studenti, učitelé nebo začínající vědci. Více
Genová banka
Zemědělské plodiny jsou pro nás nepostradatelné a zároveň velmi
snadno zranitelné. Vědci pro ně proto budují jakési Noemovy archy 21.
století - tedy banky, které mají uchránit jejich rozmanitost před
nejrůznějšími pohromami. Takovou genovou banku semen bychom dnes našli
v podstatě v každé zemi. Ta česká sídlí v areálu Výzkumného
ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, funguje už 23 let a za tu dobu
do ní botanici uložili téměř 52 000 tisíc genetických zdrojů
zemědělských plodin, mezi něž se počítají moderní vyšlechtěné
odrůdy, staré a místní variety i plané příbuzné druhy. Každý z
těch dvaapadesáti tisíc vzorků přitom v ideálním případě čítá
až 12 000 semen. Touto rozsáhlou kolekcí mě provedli Iva Faberová a
Zdeněk Stehno. Více
Historička: Česká věda nezaostává, jen je potřeba ji dělat poctivě
Česká věda se za posledních dvacet let zásadně změnila. To se
přitom netýká jen takzvaných exaktních oborů, jako je třeba fyzika
nebo genetika. I humanitní vědy navázaly cenné zahraniční kontakty a
dnes už řeší podobné problémy jako všude v Evropě. Změny nastaly i
u zdánlivě tak neměnné vědy, jako je historie. Jan Charvát si k
mikrofonu pozval Evu Doležalovou z Historického ústavu Akademie věd. Ta
mu nejprve prozradila, jak se ke svému oboru dostala. Více
Z Kraví hory na planetku Itokava
Příběh sluneční soustavy vypráví Hvězdárna a planetárium Brno.
Otevřelo se na podzim roku 2011 po rozsáhlé rekonstrukci, kdy z
původního planetária nezůstalo skoro nic. Jeden z hlavních sálů se
po rekonstrukci zavrtal dokonce pod zem Kraví hory. Právě tady si
můžete vyzkoušet řadu pokusů a třeba se dozvíte, kolik by jste
vážili na jiných planetách. Jak uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové,
nejlepší je odstěhovat se na planetku Itokava. Více
Entomolog Weyda fotografuje svět pod mikroskopem
Jako entomolog na univerzitě zkoumal brouky, odmalička se ale zajímá o
fotografii a film. Jihočeský vědec František Weyda propojil tyto dvě
oblasti a vznikl koníček, který mu přináší úspěchy. V Česku na
půdě Akademie věd své fotografie - nejen hmyzu a zvířat - také
vystavoval. Poměřil se i s mezinárodní konkurencí. Více
Česká věda: úspěchy slaví jaderná fyzika či genetika
Česká věda po dvaceti letech svobodného bádání zaznamenala řadu
úspěchů. I když stále dostává v porovnání s ostatními státy
málo evropských grantů, mezinárodní spolupráce se rozvíjí. Češi
jsou úspěšní hlavně v průmyslových oborech, tedy v počítačových
technologiích, kybernetice či robotice. O současné situaci české
vědy hovoří historik české vědy docent Antonín Kostlán. Více
Česko získalo unikátní rukopis Johanna Gregora Mendela
Česko po mnoha letech získalo zpět velmi cenný rukopis vědce Johanna
Gregora Mendela. Je z roku 1865 a jedná se o zásadní dílo z počátků
genetické vědy. Rukopis byl po diplomatickém úsilí přivezen z
Německa. Více
Čeští vědci vymysleli rychlou metodu, jak zjistit v těle mořských živočichů toxiny
Česká věda uspěla na mezinárodním poli. Tým doktorandů z Vysoké
školy chemicko technologické vymyslel rychlou metodu, jak zjistit, jestli
v tělech mořských živočichů a ryb zůstávají toxické látky po
havárii ropy v Mexickém zálivu. Jde o světově unikátní metodu.
Umožní totiž zjistit tyto látky podstatně rychleji než dříve.
Členkou týmu je Lucie Drábová. Více
+1
+10
