Archiv: Kultura | Literatura Literatura
Knihou roku je novela Michala Ajvaze Lucemburská zahrada
V Praze se ve středu udílely už pojedenácté literární ceny Magnesia
Litera. Jsou považovány za přední české literární ocenění. Cenu a
titul Kniha roku si odnesla novela Michala Ajvaze s názvem Lucemburská
zahrada. Do letošního ročníku soutěže se přitom přihlásilo
rekordních 325 knih. Více
Do knihovny v pyžamu
Rekordní počet čtenářů se chce letos zúčastnit literární Noci s
Andersenem. V knihovnách, školách, skautských klubovnách, ale také v
Českém rozhlase, v nemocnici nebo zoologické zahradě se chystá nocovat
na 60.000 dětí a dospělých. Nocování s knihou se letos koná
podvanácté. Málokdo si v roce 2000 pomyslel, že z nenápadné oslavy
Mezinárodního dne dětské knihy v jediné knihovně, se vyklube akce s
mezinárodní působností. Vše začalo v knihovně v Uherském Hradišti.
Ještě před vypuknutím akce jsme zavolali organizátorce Haně
Hanáčkové. Více
Eva Jiřičná dosud hledá odpověď na otázku profesora Fragnera: které tři věci nesouvisejí s architekturou?
Kostel sv. Anny v Praze, kde dnes sídlí Nadace Vize 97, Oranžérie v
Královské zahradě na Hradě, Hotel Josef na Starém Městě nebo nové
Kongresové centrum ve Zlíně - to jsou nejznámější stavby, které v
Česku realizovala světoznámá česká architektka Eva Jiřičná, když
se sem po roce 1990 mohla vracet z exilu ve Velké Británii. Tam se naopak
proslavila návrhy interiérů módních obchodů, butiků, nočních
klubů, ale i veřejných budov nebo svých proslulých mostů a lávek.
Byla členkou mezinárodní poroty, která jako novou budovu Národní
knihovny v Praze vybrala tzv. blob Jana Kaplického, a o architektuře
přednáší studentům na VŠUP v Praze. Více
Eva Lustigová: Arnošt byl nejveselejší i nejsmutnější člověk na světě
Tuto neděli to bude právě rok, co zemřel významný český spisovatel
Arnošt Lustig. Ve svých románech, novelách, povídkách i filmových
scénářích se vlastně celý život vracel hlavně ke svým zážitkům
z německých koncentračních táborů. Více než dvě desetiletí po
srpnu 68 prožil v emigraci v Izraeli a ve Spojených státech, do Prahy se
postupně vracel až po roce 1989. V závěru loňského roku zde jeho
dcera Eva, která žije ve švýcarské Ženevě, představila ukázky z
filmového dokumentu, který o svém otci natočila, a také jejich
společnou knihu povídek. Při té příležitosti jsme s ní pro Radio
Praha natočili o Arnoštu Lustigovi rozhovor. Více
Exilovou spisovatelku Dominiku Dery v Česku stále téměř nikdo nezná
Jméno české spisovatelky Dominiky Dery dobře znají čtenáři ve
Spojených státech a v západní Evropě. Svojí první anglicky psanou
prózou s názvem The Twelve Little Cakes, Dvanáct dortíků, dobyla
literární svět a získala mnoho nadšených kritik v prestižních
denících a časopisech. Dery nedávno dopsala pokračování knihy s
názvem Bitter Velvet, Hořký samet. Více
Milena Oda: Němčina je ve mně skutečně hluboko
Jistě si umíme představit, že se malíř, sochař, grafik, baletní
mistr nebo oděvní návrhář rozhodne, že svou tvorbu přenese z Česka
do zahraničí. Malovat může stejně dobře v Praze jako v Londýně,
Chicagu nebo Tokiu. Jak to je ale s literaturou? Je snadné přepnout a
místo česky psát například anglicky nebo francouzsky? Z českých
autorů to dokázal málokdo, nejznámějším příkladem je ve Francii
žijící Milan Kundera. K tomuto kroku ho ale donutil exil. Mladá
spisovatelka Milena Oda ze Staré Paky v Podkrkonoší se k němu rozhodla
zcela dobrovolně a vědomě. A má úspěch. Její povídky získaly v
Německu literární ceny, nedávno vydala i román Jmenuji se sluha. Více
Petrohradský bohemista Oleg Malevič překládá celého Březinu
Petrohradský bohemista Oleg Malevič byl už hostem naší minulé
krajanské rubriky, kde mluvil hlavně o svých překladech děl Karla
Čapka. Za desítky let, kdy překládá českou literaturu, se ale setkal
s řadou dalších našich spisovatelů a básníků. Do ruštiny převedl
například spisy T. G. Masaryka, Karla Poláčka, Ivana Olbrachta, Fráni
Šrámka nebo Vladislava Vančury. Za své překladatelské dílo získal i
cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v
zahraničí. A právě při předávání této ceny jsme se ho zeptali na
jeho nejoblíbenějšího českého autora: Více
Ruský bohemista Oleg Malevič o Karlu Čapkovi
Jak vlastně "vrátili" sovětští literární kritikové Karla
Čapka zpět do české literatury? A jaký podíl na tom měl
doktrinářský ministr profesor Zdeněk Nejedlý? Na to v dnešní
krajanské rubrice vzpomíná významný ruský literární vědec,
bohemista a Čapkův překladatel Oleg Malevič z Petrohradu. V roce 1995
byl například u zrodu petrohradské Společnosti bratří Čapků a stal
se i jejím předsedou. Za své mnohaleté překladatelské dílo a
popularizaci české literatury v Rusku získal v roce 2011 od ministra
zahraničí cenu Gratias agit. Je také čestným doktorem Univerzity
Karlovy, nositelem Hlávkovy medaile Československé akademie věd a řady
dalších ocenění. V první části rozhovoru Oleg Malevič vzpomíná,
jak se dostal ke studiu češtiny a prvním překladům Karla Čapka: Více
Vídeňská bohemistka Gertraude Zand: Božena Němcová je předchůdkyně undergroundu
Tuto sobotu, 21. ledna, to bude 150 let, kdy v Praze ve svých
dvaačtyřiceti letech zemřela Božena Němcová. Jejímu životu a dílu
se věnují literární historici nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Gertraude Zand působí na Institutu slavistiky vídeňské univerzity.
Zabývá se hlavně korespondencí Boženy Němcové, její vídeňský
"odstup" jí ale umožňuje vidět slavnou autorku Babičky v
trochu jiných souvislostech, než jsme my v Česku zvyklí. Více
Božena Němcová: co o její osobnosti vypovídá její písmo
21. ledna tohoto roku uplyne právě 150 let od úmrtí nejvýznamnější
české spisovatelky Boženy Němcové. O jejím životě víme mnoho nejen
díky jejímu dílu, ale i rozsáhlé korespondenci, kterou vedla se svými
přáteli, českými vlastenci i s rodinou. Rukopisy tak mohly posloužit i
pro vznik jejího psychologického portrétu. Pro literární vědce ho v
90. letech minulého století vypracovala přední grafoložka Helena
Baková z České grafologické komory. Více
+1
+10
