Archiv: Kultura | Literatura Literatura
Kafka a Schulz - dva blízké osudy
Kafka & Schulz, Mistři pohraničí, to je název ojedinělého
výstavního projektu, který staví vedle sebe dvě velké postavy
moderní literatury. Výstava vznikla ve Stockholmu, nyní je k vidění v
Českém centru v Praze a poté se přesune do Polského institutu o
několik ulic dál, kde bude k dispozici až do září. Od Viléma
Faltýnka se dozvíme podrobnosti. Více
Exilová spisovatelka Jindra Tichá přijíždí každý rok z Nového Zélandu do Prahy s novou knížkou
Smrt a odpuštění, Jak krmit bohy, Pacific Letters nebo Amerika, jak ji
Kolumbus neznal - to je jen namátkový výčet z dosavadních šestnácti
knih Jindry Tiché. Píše nejen romány, ale i eseje, cestopisné črty a
reportáže. V Česku se s ní však její čtenáři často nesetkají,
nanejvýš jednou do roka. Exilová spisovatelka totiž už od roku 1970
žije na Novém Zélandě. Více
Eva Lustigová: Arnošt byl nejveselejší i nejsmutnější člověk na světě
Před více jak rokem zemřel významný český spisovatel
Arnošt Lustig. Ve svých románech, novelách, povídkách i filmových
scénářích se vlastně celý život vracel hlavně ke svým zážitkům
z německých koncentračních táborů. Více než dvě desetiletí po
srpnu 68 prožil v emigraci v Izraeli a ve Spojených státech, do Prahy se
postupně vracel až po roce 1989. V závěru loňského roku zde jeho
dcera Eva, která žije ve švýcarské Ženevě, představila ukázky z
filmového dokumentu, který o svém otci natočila, a také jejich
společnou knihu povídek. Při té příležitosti jsme s ní pro Radio
Praha natočili o Arnoštu Lustigovi rozhovor. Více
Pražský Smíchov ožil Nocí literatury
Netradiční místa pražského Smíchova hostila už šestý ročník
literárního happeningu Noc literatury. Pořádající organizace Česká
centra pozvala známé herce k předčítání z nových překladů
současné evropské literatury. Kromě Prahy a letos poprvé i Kutné Hory
se četlo v dalších 21 městech Evropy. Více
Bob Hurikán - český Jack London
Před 105 lety se narodil písničkář, spisovatel a tramp Bob Hurikán.
Málokdo ho zná pod jeho občanským jménem Josef Peterka. Kromě
několika dodnes známých písniček např. Rikatado či Poplujem spolu po
něm zůstala i faktografická kniha Dějiny trampingu. Bob Hurikán byl v
dětství skautem, později založil na Sázavě několik trampských osad.
Hrál na kytaru a zpíval, psal dobrodružné knihy a přispíval do
časopisů. V letech 1930 až 1931 podnikl dobrodružnou pouť do Orientu a
později i cestu za polární kruh až do Laponska. Pro jeho bouřlivý
život se mu přezdívalo český Jack London. Více
Dejme knihám další šanci
Městská knihovna v Praze v lednu spustila akci Dejme knihám další
šanci. Princip je jednoduchý. Pokud už doma nemáte v poličkách
místo, můžete odevzdat přebytečné svazky právě v pobočkách
Městské knihovny. Uděláte tím dobrý skutek. Buď budou knihy
zařazeny do fondu, anebo možná najdou majitele v návazných akcích
Čtenáři čtenářům a na plánovaných výměnných dnech. Více
Zdeněk Svěrák: Projekt Čtení pomáhá je soutěž k nezaplacení
Více než devadesát tisíc dětských čtenářů, 130 podpořených
charitativních akcí a celková částka kolem 12 milionů
"vyčtených" korun - taková je dosavadní bilance projektu
Čtení pomáhá. Výsledky k prvnímu výročí tohoto projektu
představili jeho organizátoři v Městské knihovně v Praze. Více
Knihy budou asi vzácnější
V pražské Národní technické knihovně byl představen mezinárodní
projekt Evropská autorská kniha. Jeho záměrem bylo nejen přiblížit
autorskou knihu širokému publiku, ale především sledovat tento
specifický umělecký obor a jeho případné proměny v éře
digitálních medií. Více
Spisovatelka Milena Oda představuje svůj nový román, psaný v němčině
Mladá česká spisovatelka Milena Oda patří k těm nemnoha autorům,
kteří své dílo tvoří v cizí řeči. Už řadu let žije v Německu,
občas se přestěhuje i do Spojených států, a vedle němčiny tak jako
svůj literární jazyk využívá i angličtinu. V Německu například
publikovala v česko - německém vydání novelu Ferenc a svůj první
román Oslovujte mne sluho. Tuto poněkud kafkovsky absurdní knihu
představuje Milena Oda v dnešní kulturní rubrice: Více
Hertha Müller mi potvrdila, že je třeba jít do rizika, říká její překladatelka Radka Denemarková
Hostem letošního udílení knižních cen Magnesia Litera byla i
nositelka Nobelovy ceny za literaturu z r. 2009 Hertha Müllerová.
Pochází z německé menšiny žijící po generace v Rumunsku. To ovšem
vedlo k tomu, že její otec za druhé světové války sloužil u SS.
Její matka byla stejně jako mnoho dalších rumunských Němců po válce
deportována do pracovního lágru v Sovětském svazu. Právě zkušenosti
z gulagu a s totalitním režimem se staly hlavní a prakticky jedinou
látkou, kterou Hertha Müllerová po léta literárně zpracovává ve
svých románech. Z totalitního Ceausescova Rumunska ovšem po
výhrůžkách tajné policie emigrovala v r. 1987 do Berlína, kde žije
dodnes. U nás dosud vyšly její knihy Cestovní pas, Rozhoupaný dech a
Srdce bestie, do češtiny je přeložila spisovatelka Radka Denemarková.
A právě jí jsem měla možnost se na čtvrtečním setkání s Herthou
Müllerovou v Městské knihovně v Praze zeptat, čím je vlastně tato
autorka tak výjimečná: Více
+1
+10
