Archiv: Kultura | Literatura Literatura
Eva Lustigová: Arnošt byl nejveselejší i nejsmutnější člověk na světě
Tuto neděli to bude právě rok, co zemřel významný český spisovatel
Arnošt Lustig. Ve svých románech, novelách, povídkách i filmových
scénářích se vlastně celý život vracel hlavně ke svým zážitkům
z německých koncentračních táborů. Více než dvě desetiletí po
srpnu 68 prožil v emigraci v Izraeli a ve Spojených státech, do Prahy se
postupně vracel až po roce 1989. V závěru loňského roku zde jeho
dcera Eva, která žije ve švýcarské Ženevě, představila ukázky z
filmového dokumentu, který o svém otci natočila, a také jejich
společnou knihu povídek. Při té příležitosti jsme s ní pro Radio
Praha natočili o Arnoštu Lustigovi rozhovor. Více
Exilovou spisovatelku Dominiku Dery v Česku stále téměř nikdo nezná
Jméno české spisovatelky Dominiky Dery dobře znají čtenáři ve
Spojených státech a v západní Evropě. Svojí první anglicky psanou
prózou s názvem The Twelve Little Cakes, Dvanáct dortíků, dobyla
literární svět a získala mnoho nadšených kritik v prestižních
denících a časopisech. Dery nedávno dopsala pokračování knihy s
názvem Bitter Velvet, Hořký samet. Více
Milena Oda: Němčina je ve mně skutečně hluboko
Jistě si umíme představit, že se malíř, sochař, grafik, baletní
mistr nebo oděvní návrhář rozhodne, že svou tvorbu přenese z Česka
do zahraničí. Malovat může stejně dobře v Praze jako v Londýně,
Chicagu nebo Tokiu. Jak to je ale s literaturou? Je snadné přepnout a
místo česky psát například anglicky nebo francouzsky? Z českých
autorů to dokázal málokdo, nejznámějším příkladem je ve Francii
žijící Milan Kundera. K tomuto kroku ho ale donutil exil. Mladá
spisovatelka Milena Oda ze Staré Paky v Podkrkonoší se k němu rozhodla
zcela dobrovolně a vědomě. A má úspěch. Její povídky získaly v
Německu literární ceny, nedávno vydala i román Jmenuji se sluha. Více
Petrohradský bohemista Oleg Malevič překládá celého Březinu
Petrohradský bohemista Oleg Malevič byl už hostem naší minulé
krajanské rubriky, kde mluvil hlavně o svých překladech děl Karla
Čapka. Za desítky let, kdy překládá českou literaturu, se ale setkal
s řadou dalších našich spisovatelů a básníků. Do ruštiny převedl
například spisy T. G. Masaryka, Karla Poláčka, Ivana Olbrachta, Fráni
Šrámka nebo Vladislava Vančury. Za své překladatelské dílo získal i
cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v
zahraničí. A právě při předávání této ceny jsme se ho zeptali na
jeho nejoblíbenějšího českého autora: Více
Ruský bohemista Oleg Malevič o Karlu Čapkovi
Jak vlastně "vrátili" sovětští literární kritikové Karla
Čapka zpět do české literatury? A jaký podíl na tom měl
doktrinářský ministr profesor Zdeněk Nejedlý? Na to v dnešní
krajanské rubrice vzpomíná významný ruský literární vědec,
bohemista a Čapkův překladatel Oleg Malevič z Petrohradu. V roce 1995
byl například u zrodu petrohradské Společnosti bratří Čapků a stal
se i jejím předsedou. Za své mnohaleté překladatelské dílo a
popularizaci české literatury v Rusku získal v roce 2011 od ministra
zahraničí cenu Gratias agit. Je také čestným doktorem Univerzity
Karlovy, nositelem Hlávkovy medaile Československé akademie věd a řady
dalších ocenění. V první části rozhovoru Oleg Malevič vzpomíná,
jak se dostal ke studiu češtiny a prvním překladům Karla Čapka: Více
Vídeňská bohemistka Gertraude Zand: Božena Němcová je předchůdkyně undergroundu
Tuto sobotu, 21. ledna, to bude 150 let, kdy v Praze ve svých
dvaačtyřiceti letech zemřela Božena Němcová. Jejímu životu a dílu
se věnují literární historici nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Gertraude Zand působí na Institutu slavistiky vídeňské univerzity.
Zabývá se hlavně korespondencí Boženy Němcové, její vídeňský
"odstup" jí ale umožňuje vidět slavnou autorku Babičky v
trochu jiných souvislostech, než jsme my v Česku zvyklí. Více
Božena Němcová: co o její osobnosti vypovídá její písmo
21. ledna tohoto roku uplyne právě 150 let od úmrtí nejvýznamnější
české spisovatelky Boženy Němcové. O jejím životě víme mnoho nejen
díky jejímu dílu, ale i rozsáhlé korespondenci, kterou vedla se svými
přáteli, českými vlastenci i s rodinou. Rukopisy tak mohly posloužit i
pro vznik jejího psychologického portrétu. Pro literární vědce ho v
90. letech minulého století vypracovala přední grafoložka Helena
Baková z České grafologické komory. Více
Zesnulý Josef Škvorecký dostal v roce 2004 Seifertovu cenu
V úterý odpoledne dorazila do Česka zpráva o úmrtí významného
českého spisovatele a nakladatele Josefa Škvoreckého. V roce 2004
získal Škvorecký společně s Viktorem Fischlem literární Cenu
Jaroslava Seiferta. Fischl i Škvorecký prožili velkou část svého
života v exilu a do Česka se mohli vrátit až po listopadu 89. Josefa
Škvoreckého, který zarecitoval při předávání ceny dokonce vlastní
báseň, si teď připomeneme v příspěvku Mileny Štráfeldové.
Vysíláme ho v repríze. Více
Olga Sommerová: Božena Němcová je základní kámen mého života
21. ledna to bude právě 150 let, kdy v pouhých dvaačtyřiceti letech
zemřela nejvýznamnější česká spisovatelka Božena Němcová.
Výročí autorky Babičky a zakladatelky moderní české prózy si v
příštích týdnech v kulturní rubrice připomeneme hned několikrát.
Na to, co pro ni Božena Němcová znamená, jsme se zeptali nejprve Olgy
Sommerové. Filmová dokumentaristka je nejen autorkou snímku Nesmrtelná
hvězda Božena Němcová, ale i předsedkyní Společnosti Boženy
Němcové. Více
Vánoce s Františkem Nepilem
Vítejte u poslechu jednoho z vánočních pořadů Radia Praha. K
vytvoření sváteční pohody u vás doma už tradičně chceme přispět
i my. A jelikož k Vánocům neodmyslitelně patří i chvíle rozjímání
a vzpomínání, sáhli jsme do zlatého fondu Českého rozhlasu a vybrali
něco právě z této ošatky. Nabízíme vám vánoční, ale i
předvánoční vyprávění spisovatele Františka Nepila, který od roku
1969 pracoval v redakci vysílání pro děti a mládež tehdy
Československého rozhlasu. Miroslav Horníček o něm kdysi řekl:
"Kdybych měl říci, čím je František Nepil, řekl bych, že
vypravěčem. A to je vzácné, protože vypravěčů ubývá. Ono totiž
vyprávět je těžké. Skoro tak těžké, jako naslouchat. František
Nepil je rozený vypravěč, ne snad povoláním, ale posláním. Když se
ozve jeho hlas, zabrání to člověku spěchat." Tak tedy František
Nepil a jeho sametový hlas v pořadu z roku 1979, jak ho natočil Jan
Lorman. Hezké Vánoce! Více
+1
+10
