Archiv: Krajané | Kultura a média Kultura a média
Praha má své České centrum
V Praze bylo otevřeno nové České centrum. Proč právě v českém hlavním
městě? Například proto, že bude informovat o akcích dalších Českých center
ve světě. Kromě toho bude sloužit i jako výstavní prostor nebo místo pro
střetávání české kultury s cizími. A komu má pražské České centrum
sloužit? Více
"Texas má Čechy rád," tvrdí Jerry Elzner. Jeho rodiče pocházeli z Moravy.
Texaský farmář, voják v Koreji, tlumočník při výsleších českých uprchlíků v
Německu, ale také významný český aktivista ve Spojených státech - tím vším
je Jerry Elzner z Corpus Christi. Potomek českých přistěhovalců se narodil
v Texasu před více než osmdesáti lety. Jeho rodiče tehdy neuměli anglicky a
on sám se "americky", jak říká, učil až ve škole. Je jedním ze
zhruba milionu Texasanů, kteří se hlásí ke svým českým nebo spíš moravským
kořenům. Jerry Elzner desítky let pomáhá při organizaci českých kulturních
akcí v Texasu, je členem tamního Sokola a řady dalších českých krajanských
spolků. Díky němu stovky texaských starostů každoročně vyhlašují říjen
"Měsícem českého dědictví".
Více
Z krajanského tisku
České listy informují o ceně, kterou získali autoři rekonstrukce české
Národní budovy v New Yorku. Ministerstvu zahraničí ČR, projekční kanceláři
Jana Hirda Pokorného v New Yorku a dále projektantovi Martinu Holubovi a
firmě Nábytek Evropa, která dodala repliky historických oken a výkladů,
udělila společnost Friends of Upper East Side v New Yorku cenu za novou
fasádu budovy.
Více
Výstava "Umělci, krejčí, diplomaté" přibližuje historii Čechů v Mnichově
Dobové fotografie, plakáty, pozvánky na šibřinky, ale i školní vysvědčení
nebo divadelní loutky - tím vším přibližuje výstava nazvaná "Umělci,
krejčí, diplomaté", která právě probíhá v Mnichově, život tamní české
komunity na přelomu 19. a 20. století. Výstavu připravil spolek SKV Sokol
Mnichov a připomněl tak loňské 130. výročí vzniku mnichovské Sokolské
jednoty. Za Čechy do Mnichova se vypravila Milena Štráfeldová:
Více
Studenti z libereckého gymnázia znovu navštívili české exulanty v Kanadě
Už podruhé se za českými exulanty do Kanady vypravili studenti libereckého
gymnázia F. X. Šaldy. Z jejich první návštěvy v r. 2004 vzniklo video,
které se pak promítalo na řadě škol na Liberecku. Promítání provázely
besedy o československém exilu. Studentský projekt ale pokračuje dál -
liberečtí studenti se v létě roku 2005 vydali do Kanady znovu. A i
tentokrát přivezli bohatou dokumentaci. Nové video, které z ní vzniklo,
představili minulý týden v jednom z libereckých knihkupectví. Do Liberce
se vypravila Milena Štráfeldová:
Více
Z krajanského tisku
V dnešním výběru z krajanského tisku se zaměříme spíše na elektronická
média. Československá společnost pro vědy a umění ve Spojených státech
například na své stránce www.svu2000.org informuje o svém letošním
kongresu. Členové SVU tentokrát zamíří do Českých Budějovic, kde v týdnu
od 25. června do 2. července proběhne řada přednášek, panelů, diskusí,
výstav, koncertů i dalších kulturních a společenských událostí.
Více
Česká historička objevila ve Švédsku rukopis díla Jana Ámose Komenského
V dnešní krajanské rubrice Vám Milena Štráfeldová představí českou
historičku Blanku Karlsson, které se ve švédské knihovně podařilo objevit
tři sta padesát let ukrytý rukopis díla Jana Ámose Komenského. Dozvíte se
také, co se skrývá za sbírkou Libri prohibiti, tedy "knih
zakázaných".
Více
Mladá fronta vydala dvě knihy exilových spisovatelů, otce a syna Drábkových
Jen málokdy se stane, aby některé nakladatelství vydalo knihy otci i synovi
současně. Mladé frontě se takový krok podařil - nedávno zde vyšel román
Podzemí, který napsal poúnorový exulant Jaroslav Drábek, a kniha vzpomínek
jeho syna Jana Drábka, který žije v kanadském exilu dodnes. Oběma knihám se
věnuje Milena Štráfeldová v dnešní krajanské rubrice:
Více
V Chorvatsku se mezi krajany dochovaly neznámé české písně
Tři zpěvníky českých lidových písní posbíral mezi našimi krajany v
Chorvatsku pedagog a muzikolog Miroslav Císař. Některé z nich jsou už v
Čechách zcela neznámé.
Více
Z krajanského tisku
Bulletin Československého ústavu zahraničního připomíná, že hudební
skladatel Karel Husa, který po únoru 1948 zůstal v exilu a postupně získal
světovou proslulost, se dožívá pětaosmdesáti let. Je autorem pěti desítek
hudebních děl, řada jeho skladeb přitom získala prestižní umělecké ceny.
Nejznámější z nich, Hudba pro Prahu 1968, byla uvedena víc než
osmtisíckrát a je považována za nejúspěšnější orchestrální skladbu naší
doby.
Více
+1
