Archiv: Krajané | Historie Historie
Krajané v USA zprvu váhali, pak ale Vítězný únor 1948 odmítli
O tomto víkendu si připomeneme jedno neslavné výročí - tzv.
Vítězný únor. 25. února 1948, tedy už před 64 lety, došlo v
Československu k puči, při kterém moc na dlouhá čtyři desetiletí
získali komunisté. Jak ale únor 1948 vnímali naši krajané ve
Spojených státech? A jak pomáhali poúnorovým uprchlíkům z
Československa? V Americkém centru v Praze o tom v těchto dnech hovořil
brněnský historik František Hanzlík. Více
Sovětská perzekuce se dotkla až třiceti tisíc Čechoslováků
Ústav pro studium totalitních režimů představil v těchto dnech první
výsledky nového projektu, v němž historici sbírají výpovědi
československých občanů, zavlečených do sovětského gulagu. Prvními
oběťmi bolševické perzekuce se po roce 1917 stali čeští krajané,
kteří žili na Ukrajině a v Rusku už od 19. století. K nim později
přibyli českoslovenští komunisté, kteří do Sovětského svazu
odcházeli budovat "zářné zítřky", nebo uprchlíci před
nacismem. K obětem gulagu patřily i tisíce lidí odvlečených z
Československa po osvobození v r. 1945. Celkově perzekucí v SSSR
trpělo až kolem třiceti tisíc Čechoslováků. Vedoucího tohoto
projektu Adama Hradilka jsme se zeptali, zda se i po tolika letech
historikům daří najít přímé pamětníky gulagu: Více
Prezident Havel měl před 20 lety osobní podíl na přesídlení Čechů z černobylské zóny
Čeští krajané z Ukrajiny, kteří byli zasaženi havárií
černobylské jaderné elektrárny, si právě letos připomněli dvacáté
výročí svého přesídlení do Československa. Osobní podíl na tom
měl i tehdejší prezident Václav Havel, kterému zástupci Čechů z
Volyně předali při jeho státní návštěvě v Moskvě svou žádost o
repatriaci. Na celou akci, při níž se do Čech vrátilo přes 1800 lidí
ohrožených Černobylem, vzpomíná předseda Rady černobylských
krajanů Boris Iljuk: Více
Gregory Tigrid v emigraci: Česko pro mne bylo jak snová země
Tento týden byl v pražském kině Lucerna zahájen už sedmý ročník
projektu Příběhy bezpráví - Měsíc filmu na školách. Humanitární
organizace Člověk v tísni a organizátoři filmového festivalu Jeden
svět žákům i studentům v něm nabízejí hrané i dokumentární
filmy, které přibližují dobu komunistické totality. Do projektu se
zapojilo přes 700 škol z téměř 400 obcí a měst po celé České
republice. Více
Čechoameričanka Jana Švehlová rozšiřuje svůj výzkum dětí politických vězňů z 50. let o děti bývalých komunistických prominentů
V Česku vyšla kniha Čechoameričanky Jany Roubíkové - Švehlové
nazvaná Dcery nepřátel státu. Autorka v ní shrnuje výsledky svého
několikaletého výzkumu žen, jejichž dětství poznamenalo uvěznění
jejich rodičů v politických procesech 50. let. S jejich příběhy se
nyní díky projektu občanského sdružení Dokumenty, mládež a
společnost mohou seznámit i žáci na více než 2600 školách po celé
České republice. Jany Švehlové jsme se zeptali, jaká byla vlastně
geneze jejího výzkumu: Více
Mašín netoužil po návratu do dnešní České republiky
Ve Spojených státech amerických zemřel v sobotu český emigrant Ctirad
Mašín, který byl symbolem protikomunistického odporu. Společně se
svým bratrem Josefem a Milanem Paumerem se v roce 1953 probojovali přes
uzavřené hranice Československa a Východního Německa do Západní
evropy. Tento čin, při kterém padlo několik obětí, dodnes českou
společnost názorově rozděluje. Za Ctiradem Mašínem se ohlédneme
společně s těmi, kdo ho osobně poznali. Více
Po havárii v Černobylu přesídlilo do Česka 1860 volyňských Čechů
26. dubna před 25 lety došlo k havárii v jaderné elektrárně v
Černobylu. Několik desítek kilometrů od katastrofy ležely i vesnice
volyňských Čechů. Například Malá Zubovščina byla zahrnuta do
oblasti, která byla určena k vysídlení. Po revoluci požádali
československou vládu o možnost přesídlení do bývalé vlasti. A to
při návštěvě prezidenta Havla v lednu 1990. Více
K vědecké kariéře pomohlo Janu Šebestíkovi stipendium Svobodné Evropy
Filozof Jan Šebestík nečekal s odchodem do exilu až na srpen 1968.
Využil první příležitosti a komunistickou "klec" opustil už
v r. 1956, po slavném Chruščovově projevu o kultu osobnosti. Stipendium
Svobodné Evropy mu pak umožnilo studovat na pařížské Sorbonně. Poté
se celý život mohl věnovat práci v prestižní francouzské vědecké
instituci. Přednášel i na zahraničních univerzitách. Více
Z krajanského tisku
Jednota, týdeník Čechů žijících v Chorvatsku, bilancuje výsledky
české menšiny za minulý rok. Poslankyně Zdeňka Čuchnilová a
předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Lenka Janotová v bleskovém
rozhovoru pro Jednotu shodně uvedly, že rok 2010 byl pro všechny
obyvatele Chorvatska velmi těžký. Šetření, snižování platů a
nárůst nezaměstnanosti dolehly i na české krajany, přesto byl
krajanský rok úspěšný. Více
Volyňští Češi IV: zpátky do Československa
V dnešní rubrice Češi v zahraničí uzavíráme malý cyklus, který
jsme věnovali historii Volyňských Čechů. Znovu se vypravíme na
ukrajinskou Volyň v letech 2. světové války, ovšem tentokrát se
dozvíte, že Češi nebyli pouze obětí stalinské diktatury,
ukrajinských nacionalistů nebo německých nacistů, ale že se jich
tisíce přihlásily do armády a zúčastnily se osvobozování
Československa. Většina z nich tu pak zůstala, i v Česku však mnoho
Volyňáků čekaly represe. Více
+1
