Archiv: Krajané | Češi v zahraničí Češi v zahraničí
Spojování krajanských nebo uprchlických rodin v Česku může trvat i léta
Na téma dnešní krajanské rubriky mne přivedlo nejen to, že právě
15. květen je vyhlášen Dnem rodin, ale především zkušenost českého
krajan z Gruzie Romana Nováka. Ve studiu Radia Praha nedávno vzpomínal
na to, jak se jeho rodina do Česka musela stěhovat postupně. První
přišel starší syn, taneční mistr, který zde získal práci:
"Kvůli tomu, že se on přestěhoval, jsme spojili rodinu. Manželka
k synovi, druhý syn k matce a já také k manželce," uvedl pan
Novák. Zajímalo mne, jak vlastně probíhá spojování rodin cizinců,
kteří v Česku hledají bezpečí, své kořeny nebo prostě jen lepší
životní podmínky. Zeptala jsem se na to odborníka. Naším dnešním
hostem je Pavel Dymeš z ministerstva vnitra, který má za sebou
přesídlování celých krajanských komunit a má na starost i azylanty.
A hned na úvod padla otázka, jak je spojování rodin ošetřeno i v
našem právním řádu: Více
Divadlo Viola pomáhá učit češtinu v Bruselu
Českým dětem v Bruselu přijelo jejich mateřský jazyk osvěžit
pražské divadlo Viola. Tamní Česká škola bez hranic a krajanský
spolek Beseda pozvaly profesionální herce, aby dětem předvedli, jak
česká říkadla, hádanky a písničky znějí v jejich podání. Děti
hlavně ze smíšených rodin se totiž ve víkendové škole učí
češtinu také pomocí zpěvu a vyprávění pohádek. Více
Miriam Vránová si užívá života v Americe a ráda by se vrátila na jeviště
Herečka Miriam Vránová, mladší sestra Gabriely Vránové, ztvárnila v
sedmdesátých letech několik divadelních i filmových rolí. Ještě
během studií na brněnské konzervatoři se objevila v seriálu Slovácko
sa nesúdí, potom následovalo několik televizních inscenací a
pohádek. Dětští diváci si ji mohou pamatovat jako táborovou vedoucí
ve filmu Indiáni z Větrova. V polovině osmdesátých let Miriam
Vránová emigrovala do Spojených států amerických, kde žije dodnes.
Natáčela jsem s ní v Kalifornii. Více
Letošní Den české státnosti bude patřit Čechům ve světě
V posledním týdnu letošního září proběhne v Praze celá řada akcí
věnovaná zahraničním Čechům. Vyvrcholí 28. září, oslavou Dne
české státnosti v Národním divadle. Nad celým projektem věnovaným
našim krajanům převzal záštitu prezident republiky Václav Klaus.
Patronaci má i ministr zahraničí. Jedním z hlavních organizátorů Dne
české státnosti je stejnojmenná obecně prospěšná společnost,
která jeho oslavy připravuje už tradičně. Ředitelku společnosti
Lucii Wittlichovou jsme pozvali k mikrofonu: Více
I tentokrát se na krajanských kurzech v Dobrušce potkali posluchači z Izraele a Palestiny
Blízkovýchodní konflikt mezi Izraelem a Palestinou ovlivňuje světovou
politiku už víc jak půl století. Ve východočeské Dobrušce se ale
naštěstí neřešil. Čeští krajané se sem už dvě desítky let
jezdí především učit češtinu. A také poznávat jeden druhého a
navazovat přátelské vztahy. Dokonce i tehdy, když jeden pochází z
Izraele a druhý z Palestiny. Více
Olivova nadace pomohla nemocnici v srbském Vršaci
Začátkem letošního roku dodala Olivova nadace z Říčan lékařské
přístroje a vybavení do nemocnice v srbském Vršaci. Právě v této
nemocnici se léčí čeští krajané, žijící v srbském Banátu. Na
jaře k nám pak na pozvání Olivovy nadace přijeli i lékaři z této
nemocnice, aby poznali, jak fungují nemocnice v Česku. Více
Spisovatelka Milena Oda představuje svůj nový román, psaný v němčině
Mladá česká spisovatelka Milena Oda patří k těm nemnoha autorům,
kteří své dílo tvoří v cizí řeči. Už řadu let žije v Německu,
občas se přestěhuje i do Spojených států, a vedle němčiny tak jako
svůj literární jazyk využívá i angličtinu. V Německu například
publikovala v česko - německém vydání novelu Ferenc a svůj první
román Oslovujte mne sluho. Tuto poněkud kafkovsky absurdní knihu
představuje Milena Oda v dnešní kulturní rubrice: Více
Roman Novák svého návratu do Česka nelituje, v Gruzii se krajanům žilo těžce
V minulé krajanské rubrice jsme přinesli rozhovor s Romanem Novákem,
potomkem českých přistěhovalců do Gruzie. Bývalý člen baletního
souboru Národního divadla v Tbilisi v něm vyprávěl o příchodu
českých krajanů do Gruzie na konci 19. století i o jejich životě v
této zakavkazské zemi za obou světových válek. A jako všude na
území bývalého Sovětského svazu, i tady Čechy postihly také
stalinské represe. Dolehly na ně ale i ekonomické podmínky, které v
Gruzii nastaly po rozpadu Sovětského svazu. Roman Novák se proto rozhodl
k návratu do Česka. Jak se mu tu dnes daří, uslyšíte v dnešním
pokračování rozhovoru: Více
Češi v Gruzii zažili krásné i zlé časy. A jsou tam dodnes
Nádherná příroda, příjemné klima, spousta vína, památky
tisícileté historie, přátelští lidé. Tak si asi mnozí z nás
představují Gruzii. Ideální země pro spokojený život. A právě
taková byla i pro první Čechy, kteří sem přicházeli koncem 19.
století. Jedním z nich byl i dědeček pana Romana Nováka, který se sem
přistěhoval až z Oděsy. I v Gruzii ale Čechy v průběhu 20. století
potkalo mnoho zlého, včetně obou světových válek a stalinského
teroru. Roman Novák, bývalý člen baletu Národního divadla v Tbilisi,
o tom vypráví v dnešní krajanské rubrice. Více
Potomci cestovatele Friče pomáhají svým příbuzným, Indiánům v Paraquayi. Podporují i jejich další vzdělání
Na komunity Čechů lze v zahraničí narazit na velmi vzdálených a
často i nečekaných místech. Jsou za polárním kruhem i v Patagonii, na
Tahiti i uprostřed Mongolska. Jedna komunita českých
"krajanů" je ale opravdu výjimečná. Jsou to Indiáni,
žijící v nehostinné oblasti Chaco na břehu řeky Paraquay. Jsou totiž
potomky českého cestovatele Alberta Vojtěcha Friče, který se do
Latinské Ameriky vydal počátkem 20. století. Informace o nich se do
Česka dostaly vlastně náhodou, když Fričův vnuk Rodolfo napsal do
Prahy dopis, kde českou vládu požádal o pomoc pro svou rodinu. V r.
2005 tak vzniklo občanské sdružení Checomacoco, které se snaží
Indiánům s českými kořeny v Paraquayi pomáhat. Jeho členy jsou
čeští potomci cestovatele Friče a Yvone Fričová je dnes hostem ve
studiu Radia Praha: Více
+1
+10
