Archiv: Krajané | Češi v zahraničí Češi v zahraničí
Krajané v USA zprvu váhali, pak ale Vítězný únor 1948 odmítli
O tomto víkendu si připomeneme jedno neslavné výročí - tzv.
Vítězný únor. 25. února 1948, tedy už před 64 lety, došlo v
Československu k puči, při kterém moc na dlouhá čtyři desetiletí
získali komunisté. Jak ale únor 1948 vnímali naši krajané ve
Spojených státech? A jak pomáhali poúnorovým uprchlíkům z
Československa? V Americkém centru v Praze o tom v těchto dnech hovořil
brněnský historik František Hanzlík. Více
Exilovou spisovatelku Dominiku Dery v Česku stále téměř nikdo nezná
Jméno české spisovatelky Dominiky Dery dobře znají čtenáři ve
Spojených státech a v západní Evropě. Svojí první anglicky psanou
prózou s názvem The Twelve Little Cakes, Dvanáct dortíků, dobyla
literární svět a získala mnoho nadšených kritik v prestižních
denících a časopisech. Dery nedávno dopsala pokračování knihy s
názvem Bitter Velvet, Hořký samet. Více
Česká komunita žije i v ukrajinském Melitopolu. Krajané se znovu učí česky
V dnešní krajanské rubrice se vypravíme na jižní Ukrajinu. Druhým
největším městem Záporožské oblasti je Melitopol s více než 150
tisíci obyvateli. Původně tureckou osadu Kyzyl-Jar uprostřed stepi
dobyli v 18. století kozáci, a celá oblast tak připadla carskému
Rusku. Na místě osady vyrostlo město, kde dnes žije i nevelká komunita
českých krajanů. Jak se sem dostali a jak tu dnes žijí? Více
České centrum v Paříži
Výstavy a koncerty českých umělců, promítání českých filmů,
přednášky o naší historii a kultuře - to vše probíhá v prostorách
Českého centra v Paříži. Samotný dům v Rue Bonaparte přitom hrál
důležitou roli v české historii. V r. 1916, za první světové války,
zde sídlili Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš. Právě zde se chystal i
vznik budoucího samostatného Československa. Jaké jsou současné
ambice a cíle Českého centra, na to se Milena Štráfeldová zeptala
jeho dnešního ředitele Martina Bonharda: Více
Petrohradský bohemista Oleg Malevič překládá celého Březinu
Petrohradský bohemista Oleg Malevič byl už hostem naší minulé
krajanské rubriky, kde mluvil hlavně o svých překladech děl Karla
Čapka. Za desítky let, kdy překládá českou literaturu, se ale setkal
s řadou dalších našich spisovatelů a básníků. Do ruštiny převedl
například spisy T. G. Masaryka, Karla Poláčka, Ivana Olbrachta, Fráni
Šrámka nebo Vladislava Vančury. Za své překladatelské dílo získal i
cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v
zahraničí. A právě při předávání této ceny jsme se ho zeptali na
jeho nejoblíbenějšího českého autora: Více
Sochař z Plzeňska vytvořil sochu sv. Jana Nepomuckého pro školu v Africe
Před školou v africké Ugandě bude od letoška stát socha českého
světce Jana Nepomuckého. Pro Arcidiecézní charitu Praha, která školu
postavila, ji vytvořil sochař Václav Česák. Je hostem dnešní
kulturní rubriky. Ve studiu Radia Praha ale není poprvé. Je totiž také
autorem soch pro kostely českých krajanů v srbském a rumunském
Banátu. Více
Ruský bohemista Oleg Malevič o Karlu Čapkovi
Jak vlastně "vrátili" sovětští literární kritikové Karla
Čapka zpět do české literatury? A jaký podíl na tom měl
doktrinářský ministr profesor Zdeněk Nejedlý? Na to v dnešní
krajanské rubrice vzpomíná významný ruský literární vědec,
bohemista a Čapkův překladatel Oleg Malevič z Petrohradu. V roce 1995
byl například u zrodu petrohradské Společnosti bratří Čapků a stal
se i jejím předsedou. Za své mnohaleté překladatelské dílo a
popularizaci české literatury v Rusku získal v roce 2011 od ministra
zahraničí cenu Gratias agit. Je také čestným doktorem Univerzity
Karlovy, nositelem Hlávkovy medaile Československé akademie věd a řady
dalších ocenění. V první části rozhovoru Oleg Malevič vzpomíná,
jak se dostal ke studiu češtiny a prvním překladům Karla Čapka: Více
Sovětská perzekuce se dotkla až třiceti tisíc Čechoslováků
Ústav pro studium totalitních režimů představil v těchto dnech první
výsledky nového projektu, v němž historici sbírají výpovědi
československých občanů, zavlečených do sovětského gulagu. Prvními
oběťmi bolševické perzekuce se po roce 1917 stali čeští krajané,
kteří žili na Ukrajině a v Rusku už od 19. století. K nim později
přibyli českoslovenští komunisté, kteří do Sovětského svazu
odcházeli budovat "zářné zítřky", nebo uprchlíci před
nacismem. K obětem gulagu patřily i tisíce lidí odvlečených z
Československa po osvobození v r. 1945. Celkově perzekucí v SSSR
trpělo až kolem třiceti tisíc Čechoslováků. Vedoucího tohoto
projektu Adama Hradilka jsme se zeptali, zda se i po tolika letech
historikům daří najít přímé pamětníky gulagu: Více
Nemocnice v srbském Vršaci, sloužící českým krajanům, nutně potřebuje zdravotnické vybavení
České nemocnice nabízejí pacientům relativně vysoký standard. Co my
považujeme za samozřejmost, je pro české krajany zejména ve východní
Evropě a na Balkáně mnohdy nepřekonatelnou překážkou. Krajanským
nemocnicím v těchto zemích pomáhá Olivova nadace, která usiluje o
dostupnou zdravotní a sociální péče pro děti a mládež. Právě v
těchto dnech shání Olivova nadace základní vybavení pro dětskou
nemocnici v srbském Vršaci, kde se léčí čeští pacienti. Více
Karel Janovický: Hudbu si píšu pro radost
Exilový skladatel, klavírista, hudební publicista a dlouholetý redaktor
BBC Karel Janovický působí v Londýně už od roku 1950. V minulé
krajanské rubrice jsme přinesli první část rozhovoru, který jsme s
ním natočili při předávání cen Gratias agit v Praze. Karel
Janovický se stal jedním z laureátů této prestižní ceny za
šíření dobrého jména České republiky ve světě za rok 2011. Dnes
uslyšíte hlavně o jeho vlastní autorské tvorbě, ale i o pronikání
děl českých skladatelů ve Velké Británii. Více
+1
+10
