Archiv: Krajané | Češi v zahraničí Češi v zahraničí

Krajané v USA zprvu váhali, pak ale Vítězný únor 1948 odmítli

21-02-2012 14:58 | Milena Štráfeldová

O tomto víkendu si připomeneme jedno neslavné výročí - tzv. Vítězný únor. 25. února 1948, tedy už před 64 lety, došlo v Československu k puči, při kterém moc na dlouhá čtyři desetiletí získali komunisté. Jak ale únor 1948 vnímali naši krajané ve Spojených státech? A jak pomáhali poúnorovým uprchlíkům z Československa? V Americkém centru v Praze o tom v těchto dnech hovořil brněnský historik František Hanzlík.  Více

Exilovou spisovatelku Dominiku Dery v Česku stále téměř nikdo nezná

15-02-2012 13:47 | Olga Mullen

Jméno české spisovatelky Dominiky Dery dobře znají čtenáři ve Spojených státech a v západní Evropě. Svojí první anglicky psanou prózou s názvem The Twelve Little Cakes, Dvanáct dortíků, dobyla literární svět a získala mnoho nadšených kritik v prestižních denících a časopisech. Dery nedávno dopsala pokračování knihy s názvem Bitter Velvet, Hořký samet.  Více

Česká komunita žije i v ukrajinském Melitopolu. Krajané se znovu učí česky

14-02-2012 14:27 | Milena Štráfeldová

V dnešní krajanské rubrice se vypravíme na jižní Ukrajinu. Druhým největším městem Záporožské oblasti je Melitopol s více než 150 tisíci obyvateli. Původně tureckou osadu Kyzyl-Jar uprostřed stepi dobyli v 18. století kozáci, a celá oblast tak připadla carskému Rusku. Na místě osady vyrostlo město, kde dnes žije i nevelká komunita českých krajanů. Jak se sem dostali a jak tu dnes žijí?  Více

České centrum v Paříži

09-02-2012 13:46 | Milena Štráfeldová

Výstavy a koncerty českých umělců, promítání českých filmů, přednášky o naší historii a kultuře - to vše probíhá v prostorách Českého centra v Paříži. Samotný dům v Rue Bonaparte přitom hrál důležitou roli v české historii. V r. 1916, za první světové války, zde sídlili Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš. Právě zde se chystal i vznik budoucího samostatného Československa. Jaké jsou současné ambice a cíle Českého centra, na to se Milena Štráfeldová zeptala jeho dnešního ředitele Martina Bonharda:  Více

Petrohradský bohemista Oleg Malevič překládá celého Březinu

31-01-2012 11:33 | Milena Štráfeldová

Petrohradský bohemista Oleg Malevič byl už hostem naší minulé krajanské rubriky, kde mluvil hlavně o svých překladech děl Karla Čapka. Za desítky let, kdy překládá českou literaturu, se ale setkal s řadou dalších našich spisovatelů a básníků. Do ruštiny převedl například spisy T. G. Masaryka, Karla Poláčka, Ivana Olbrachta, Fráni Šrámka nebo Vladislava Vančury. Za své překladatelské dílo získal i cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. A právě při předávání této ceny jsme se ho zeptali na jeho nejoblíbenějšího českého autora:  Více

Sochař z Plzeňska vytvořil sochu sv. Jana Nepomuckého pro školu v Africe

25-01-2012 | Milena Štráfeldová

Před školou v africké Ugandě bude od letoška stát socha českého světce Jana Nepomuckého. Pro Arcidiecézní charitu Praha, která školu postavila, ji vytvořil sochař Václav Česák. Je hostem dnešní kulturní rubriky. Ve studiu Radia Praha ale není poprvé. Je totiž také autorem soch pro kostely českých krajanů v srbském a rumunském Banátu.  Více

Ruský bohemista Oleg Malevič o Karlu Čapkovi

24-01-2012 16:04 | Milena Štráfeldová

Jak vlastně "vrátili" sovětští literární kritikové Karla Čapka zpět do české literatury? A jaký podíl na tom měl doktrinářský ministr profesor Zdeněk Nejedlý? Na to v dnešní krajanské rubrice vzpomíná významný ruský literární vědec, bohemista a Čapkův překladatel Oleg Malevič z Petrohradu. V roce 1995 byl například u zrodu petrohradské Společnosti bratří Čapků a stal se i jejím předsedou. Za své mnohaleté překladatelské dílo a popularizaci české literatury v Rusku získal v roce 2011 od ministra zahraničí cenu Gratias agit. Je také čestným doktorem Univerzity Karlovy, nositelem Hlávkovy medaile Československé akademie věd a řady dalších ocenění. V první části rozhovoru Oleg Malevič vzpomíná, jak se dostal ke studiu češtiny a prvním překladům Karla Čapka:  Více

Sovětská perzekuce se dotkla až třiceti tisíc Čechoslováků

17-01-2012 16:20 | Milena Štráfeldová

Ústav pro studium totalitních režimů představil v těchto dnech první výsledky nového projektu, v němž historici sbírají výpovědi československých občanů, zavlečených do sovětského gulagu. Prvními oběťmi bolševické perzekuce se po roce 1917 stali čeští krajané, kteří žili na Ukrajině a v Rusku už od 19. století. K nim později přibyli českoslovenští komunisté, kteří do Sovětského svazu odcházeli budovat "zářné zítřky", nebo uprchlíci před nacismem. K obětem gulagu patřily i tisíce lidí odvlečených z Československa po osvobození v r. 1945. Celkově perzekucí v SSSR trpělo až kolem třiceti tisíc Čechoslováků. Vedoucího tohoto projektu Adama Hradilka jsme se zeptali, zda se i po tolika letech historikům daří najít přímé pamětníky gulagu:  Více

Nemocnice v srbském Vršaci, sloužící českým krajanům, nutně potřebuje zdravotnické vybavení

17-01-2012 11:55 | Olga Mullen

České nemocnice nabízejí pacientům relativně vysoký standard. Co my považujeme za samozřejmost, je pro české krajany zejména ve východní Evropě a na Balkáně mnohdy nepřekonatelnou překážkou. Krajanským nemocnicím v těchto zemích pomáhá Olivova nadace, která usiluje o dostupnou zdravotní a sociální péče pro děti a mládež. Právě v těchto dnech shání Olivova nadace základní vybavení pro dětskou nemocnici v srbském Vršaci, kde se léčí čeští pacienti.  Více

Karel Janovický: Hudbu si píšu pro radost

10-01-2012 16:39 | Milena Štráfeldová

Exilový skladatel, klavírista, hudební publicista a dlouholetý redaktor BBC Karel Janovický působí v Londýně už od roku 1950. V minulé krajanské rubrice jsme přinesli první část rozhovoru, který jsme s ním natočili při předávání cen Gratias agit v Praze. Karel Janovický se stal jedním z laureátů této prestižní ceny za šíření dobrého jména České republiky ve světě za rok 2011. Dnes uslyšíte hlavně o jeho vlastní autorské tvorbě, ale i o pronikání děl českých skladatelů ve Velké Británii.  Více

Doporučujeme

Archiv

květen 2012

PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031

duben 2012

PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30

březen 2012

PoÚtStČtSoNe
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031

Kompletní archiv

Aktuální relace