Archiv: Historie | Komunismus Komunismus
Česká šlechta v boji proti totalitním režimům 20. století obstála
Dalším dílem dnes pokračuje náš cyklus Otazníky historie. Jeho
moderátor Petr Brod si pozval do studia Radia Praha hosty, s nimiž bude
mluvit o postavení české šlechty v obou totalitách 20. století - za
nacistické okupace Československa a během komunistického režimu. Více
Komunistický režim vyhnal do exilu i stovky českých vědců
Vážení posluchači, 17. listopadem 1989 v Česku skončilo období,
které vyhnalo do exilu na čtvrt milionu lidí. Byly mezi nimi i stovky
špičkových vědců prakticky ze všech vědních oborů. Tito odborníci
se pak v naprosté většině v zahraničí úspěšně uplatnili, mnozí
získali velkou vědeckou reputaci a uznání. A řada z nich se také po
listopadu vracela do Československa a nabídla zdejší vědě své
mezinárodní zkušenosti a kontakty. Osudy těchto exulantů mapuje
rozsáhlý projekt Akademie věd, který zanedlouho vyvrcholí vydáním
encyklopedie se stovkou nejúspěšnějších českých exilových vědců.
Koncem října k tomuto projektu proběhl v Praze mezinárodní seminář,
jehož se někteří z těchto vědců účastnili. Více uslyšíte v
pořadu, který vysíláme k výročí listopadových událostí roku 1989.
Hezký poslech ze studia Radia Praha vám přeje Milena Štráfeldová: Více
Nelehký pohled do zpětného zrcátka
Už celá jedna generace Čechů, Moravanů a Slezanů nemá osobní
zkušenost se životem v totalitním režimu. Neví, jakým nástrahám
museli čelit lidé v dobách, kdy o tom, co lze a co nelze, rozhodovala
jediná strana. Změnilo se za poslední tří desetiletí u nás hodně?
Změnili jsme se my i ti, kteří nyní určují nová pravidla? Hovořil
jsem o tom s politologem Bohumilem Doležalem. Více
Projekt Příběhy bezpráví dětem pomáhá pochopit události po roce 1948
Ve více než 700 základních a středních školách se v listopadu koná
šestý ročník projektu Příběhy bezpráví. Dokumentární filmy,
besedy s pamětníky a historiky mají dětem a mladým lidem pomoci
pochopit události v Československu po roce 1948. Více
Historikové na konferenci řešili středoevropskou šlechtu v období totalit
Jak se zachovala středoevropská šlechta za nacismu či v době
komunistické nadvlády? Jaké byly její osudy a postoje? Tyto otázky
řešili středoevropští historikové na dvoudenní konferenci v Praze. Více
Jiřina Šiklová: Já zklamaná nejsem!
Naše nedávná historie má několik dat, která vždy znamenala zásadní
přelom v dějinách Československa: 25. únor, 15. březen, 28. říjen,
17. listopad. Ani nemusíme upřesňovat rok, vždy dobře víme, k čemu
právě toho dne došlo. K takovým datům patří i 21. srpen 1968, kdy
Československo okupovala vojska Varšavské smlouvy. Skončil tak další
z marných pokusů reformovat socialismus. A i když zpočátku byla proti
sovětské okupaci naprostá většina lidí, už za pár měsíců si
naši vlastní představitelé odhlasovali tzv. pendrekový zákon a
začala normalizace. Proti husákovskému režimu se v následujících
dvaceti letech otevřeně postavilo vlastně jen velmi málo lidí,
především těch, kteří podepsali Chartu 77. O chartistech se dnes už
ví mnoho, a přesto i tady jsou ještě bílá místa. Jaká byla
například role žen v disentu? Jak situaci svých rodičů prožívaly
děti disidentů? Podle americké politoložky s českými kořeny Marie
Šámalové to byly právě ženy, které dělaly v disentu "černou
práci". S tím souhlasí i socioložka Jiřina Šiklová, která s
Marií Šámalovou na knize o disidentkách spolupracovala. Milena
Štráfeldová pozvala Jiřinu Šiklovou do studia Radia Praha:
Více
V Praze bude stát obelisk připomínající Ryszarda Siwce
Ústav pro studium totalitních režimů letos u příležitosti výročí
okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy připomene osobnost
Ryszarda Siwce. Poláka, který se na protest proti srpnovým událostem v
roce 1968 upálil.
Více
V čele Ústavu pro studium totalitních režimů stane Daniel Herman
Za krátkou dobu své existence má Ústav pro studium totalitních
režimů už čtvrtého ředitele - ve čtvrtek jím byl zvolen Daniel
Herman.
Více
Milan Paumer: Já si nemůžu naříkat na osud...
Říkalo se mu Ten třetí. Představoval se tak i sám. Milan Paumer.
Spolu s bratry Ctiradem a Josefem Mašíny se v roce 1953 probil z
komunistického Československa do Berlína. Další členové jejich
skupiny však byli zraněni, dopadeni a nakonec popraveni. I za bratry
Mašíny zůstali mrtví a tento fakt dosud českou společnost rozděluje.
Pro jedny jsou hrdinové třetího odboje, pro druhé vrahy. Všichni tři
po útěku z Československa odjeli do Spojených států, nejprve bojovali
v americké armádě a pak jako podnikatelé prožili desítky let v
americkém exilu. Bratři Mašínové dosud odmítají Českou republiku
navštívit, Milan Paumer se ale vrátil a o svém boji proti komunismu
mnohokrát vyprávěl na školách. Minulý čtvrtek ve věku 79 let
zemřel. V rubrice Češi v zahraničí ho připomeneme rozhovorem, který
s ním Milena Štráfeldová natočila na loňské konferenci
zahraničních Čechů v Praze:
Více
Milan Paumer zemřel
Ve věku 79 let zemřel ve čtvrtek v Praze po těžké nemoci Milan
Paumer, jeden ze členů skupiny bratří Mašínů, která vedla
ozbrojený boj s komunistickým režimem. Společně se v 50. letech
postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce. Při jejich činnosti
zemřelo šest lidí, včetně oloupeného pokladníka, což dodnes
vyvolává v české společnosti nejednoznačné hodnocení.
Více
+1
+10
