Archiv: Historie | Komunismus Komunismus
Památku Otakara Jaroše komunisté využili k vlastní propagandě
Dnešní dokument ČRo věnujeme vzpomínkám a vyprávění o vojákovi,
po kterém komunisté pojmenovali nábřeží, ulice i školy, který jako
vůbec první z Čechoslováků získal titul Hrdina Sovětského svazu, a
přitom sám komunistou nikdy nebyl a dokonce proti nim bojoval. Jmenoval
se Otakar Jaroš. Více
Vítězný únor: Opatrně to nešlo
Dnešní dokument ČRo připomíná 65. výročí komunistického puče, za
totality oslavovaného jako Vítězství pracujícího lidu. Událost,
která ničivě zasáhla do životů statisíců lidí, přibližuje na
osudu neteře bratří Čapků Heleny Koželuhové a její rodiny. Helena
Koželuhová jako uznávaná novinářka hájila ve svých článcích
demokracii a po únoru 48 jí hrozilo bezprostřední nebezpečí. Se svým
manželem, lidoveckým ministrem Adolfem Procházkou a dvěma dcerami
utíkala z Československa už 29. února 1948. Dramatický odchod do exilu
i další život v emigraci však rodinu rozdělil. V pořadu o tom
vypráví její dcera Marta Castner Koželuhová. Dokument vznikl v rámci
celorozhlasového cyklu 90 let společně, k 90. výročí vzniku rozhlasu. Více
Rok od skonu Václava Havla
Před rokem, 18. prosince 2011, zemřel poslední československý a první
český prezident Václav Havel. Od 60. let působil jako dramaturg Divadla
na Zábradlí a pro tuto scénu také psal svoje hry. Absurdním dramatům
se věnoval i za normalizace, kdy se stal vůdčí osobností disentu a byl
za to komunistickým režimem trestán. Naposledy vyšel z vězení krátce
před listopadem 1989 a jako kandidát Občanského fóra byl následně
zvolen prezidentem. Více
Češi, Slováci, Čechoslováci II
Také tentokrát přinesou Historické obzory nahlédnutí do dějin
česko-slovenských vztahů. Není v silách a možnostech našeho
vysílání zmínit všechny komplikace, problémy, spory a nesnáze,
které soužití Čechů a Slováků ovlivňovaly a provázely po roce
1945, nicméně zkusíme připomenout alespoň některé z nich.
Více
Pražská filosofická fakulta za normalizace
Jak je možné, že se jedno z někdejších intelektuálních center
pražského jara během několika málo let proměnilo v bezproblémové
pracoviště normalizačního Československa? Právě tato otázka stojí
na počátku knihy Náměstí Krasnoarmějců 2, na které pracoval
kolektiv mladých historiků a která se nedávno dostala na pulty
knihkupectví. Snažili se zmapovat období po roce 1968 na Filosofické
fakultě Univerzity Karlovy, tedy na nejstarší české vysoké škole. Více
Ceny paměti národa - Helena Šidáková
Osudovou lásku našla v Československém rozhlase, kde pracovala. Tehdy
ještě netušila, že pro svého muže bude trpět. Že díky lásce a
věrnosti vydrží nelidské mučení Stb, věznění i odloučení od
syna. Poslechněte si příběh Heleny Šidákové, která je nominována
na cenu Paměť národa. A pokud máte chuť, hlasujte. Více
Mezi agenty - chodce v 50. letech pronikala StB. Důsledky byly katastrofální
Převaděči a kurýři v 50. letech na Šumavě - tomuto tématu se
nedávno věnovali historikové na konferenci, kterou uspořádal Ústav
pro studium totalitních režimů v Muzeu Policie ČR v Praze. Po
komunistickém puči v únoru 1948 opustily Československo tisíce lidí,
které totalitní režim ohrožoval. Jejich nebezpečnou cestu přes
Šumavu jim často zprostředkovali právě převaděči. Byly jich asi dva
tisíce a mnozí z nich na tuto pomoc doplatili. Skončili na
popravištích nebo v uranových dolech. Přes Šumavu však přecházeli i
další odpůrci komunistického režimu - kurýři nebo agenti chodci,
kteří se naopak ze Západu vraceli do Československa, aby tu pro
západní zpravodajské služby získávali informace. Více
17. listopad 2012: vzpomínkové akce i protivládní demonstrace a potyčky s policíí
Pietními akcemi si lidé tuto sobotu připomněli už 23. výročí
Sametové revoluce. V řadě českých a moravských měst se ale také
demonstrovalo. Tisíce lidí protestovaly proti úsporným opatřením
vlády Petra Nečase. Více
Významná česká žena Olga Hrubá
Dnes je státní svátek - Den boje za svobodu a demokracii. Za svobodu a
demokracii bojovala celý život spolu se svým manželem i paní Olga
Hrubá, která letos převzala titul Významná česká žena. Olga Hrubá
se snažila zvrátit rozsudek nad Miladou Horákovou, stejně jako její
muž Blahoslav, původně českobratrský evangelický duchovní, za druhé
světové války zpravodajský důstojník 3. americké armády. Jako
první pak žádal před výborem amerického Kongresu o pomoc a podporu
pronásledovaným členům Charty 77, zejména Václavu Havlovi. Více
František Zahrádka navržený na cenu Paměti národa
"Pokud se cítíme být chlapy, musíme vždycky odporovat zlu",
říká František Zahrádka. Za svoje životní postoje dostal 20 let
těžkého žaláře. Prošel mnoha věznicemi a tábory, v jednom z nich
ho zastihla i smrt maminky. (Na pohřeb ho pochopitelně nepustili.) Nikdy
to nevzdal. Po roce 1989 se podílel na založení Muzea třetího odboje v
Příbrami. Poslouchejte další z příběhů nominovaných na cenu
Paměť národa. Více
+1
+10
