Archiv: Historie | 2. světová válka 2. světová válka
Osudy Romů za druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava
Jak vypadala skladba romské populace za první republiky, jaký byl osud romských uprchlíků po nástupu nacismu, jak a proč vznikly na území Čech a Moravy pracovní kárné tábory, později koncentrační, a jaký byl osud Romů na území protektorátu ... o tom jsme hovořili s historikem Michalem Schusterem z Muzea romské kultury.
Více
Před 70 lety vznikl Protektorát Čechy a Morava
"Rozhodl jsem se prohlásiti, že odevzdávám osud českého národa
a státu s plnou důvěrou do rukou vůdce německého národa," takto
promluvil 16. března 1939 k českému národu prezident Emil Hácha. Byl
zřízen Protektorát Čechy a Morava, zemi obsazovali němečtí vojáci,
z oken Pražského hradu kynul Adolf Hitler, lidé v ulicích plakali. Jak
se na výročí osudových dní národních dějin dívají Češi dnes?
Více
V úkrytu i v koncentračním táboře – osudy židovských dětí za 2. světové války
Terezínským ghettem prošlo od listopadu 1941 do května 1945 na 140 000
lidí, z toho více než 10 000 dětí. Hovoří o nich strohá čísla
statistik, kolik dětí bylo deportováno do vyhlazovacích táborů na
Východ, kolik jich bylo v květnu roku 1945 osvobozeno, kolik dětí za
války přišlo o celé rodiny. Za čísly se skrývají tragické osudy
židovských dětí, do jejich života zasáhla válka.
Více
Kalendárium
Polovina března je na výročí, která výrazně zasáhla do českých
dějin, velmi bohatá. Některé z nich připomene kalendárium.
Více
"Nikdy sem žádný blbý rozhodnutí neposlouchala"
Pavla Kováčová je v mnohém obdivuhodná žena. Dnes si jen těžko umíme představit, jakými strastmi musela se svým manželem a dvěma dětmi
za doby nacistického Německa projít. Svou neuvěřitelnou energičnost a chuť do života si zachovala dodnes, kdy ve svých devadesátišesti
letech několikrát týdně chodí hrát na piano dětem do baletu, maluje obrazy, vytváří drobné dekorace, a když se nudí ...
zajde zahrát na piano i do blízké hospůdky. Jen tak, pro potěchu ostatních. Více
Továrna na "ne-emigranty"
Historik Michal Frankl z Židovského muzea v Praze nám krátce přiblížil osudy emigrujících českých a moravských Židů a úlohu židovských obcí za druhé světové války.
Více
Velká černá vrána aneb protektorát v ukázkách z rozhlasového archivu
Rubrika z rozhlasového archivu nás tentokrát zavede do prvních dnů
Protektorátu Čechy a Morava. Uslyšíte prezidenta Emila Háchu,
reportéra Františka Kocourka a na první dny okupace bude vzpomínat
režisér Miloslav Disman.
Více
Výstava připomíná tragickou historii obce Javoříčko
Historie Lidic nebo Ležáků, do jejichž osudů tvrdě zasáhla 2.
světová válka, je všeobecně známa. Vesnic a osad, které se staly
terčem zvůle nacistů, ale bylo mnohem více, jednou z nich je i
moravské Javoříčko. Do jeho osudů nahlédneme prostřednictvím
výstavy Zapomenuté Javoříčko. Více
Osudy rozhlasu za okupace
Minule se Historické obzory zabývaly situací uprchlíků, kteří
hledali před nacismem útočiště v Československu. Tentokrát se z
období první a druhé republiky přeneseme přímo do Protektorátu
Čechy a Morava, od jehož zřízení zanedlouho uplyne 70 let. Zaměříme
se na vysílání rozhlasu, vyprávět o něm bude František Hrdlička,
který se právě této nelehké kapitole rozhlasové historie věnoval v
knize Od mikrofonu k posluchačům.
Více
Meziválečné Československo bylo pro některé uprchlíky „nejistým útočištěm“
"Nejisté útočiště", tak se jmenuje kniha Kateřiny Čapkové
a Michala Frankla. Tím "nejistým útočištěm" je míněno
meziválečné Československo, kde hledali záchranu uprchlíci před
nacismem, země, o které se traduje pravý opak. Autoři podle svých slov
nechtěli ukázat, že by Československo nebylo útočištěm a vůbec
neplnilo tuto roli, ale představit vyváženější pohled na problematiku
uprchlíků a nezakrývat negativní aspekty vlastních dějin. Mezi
uprchlíky nebyly jen známé osobnosti ale také řadoví občané, bez
politických a kulturních vazeb. Jak se těmto lidem v Československu
vedlo?
Více
+1
