Archiv: Historie | 1968 1968
Kalendárium
21. srpen 1968 je bezesporu jedním z nejklíčovějších okamžiků
československých dějin. A jako takový nebude chybět ani v kalendáriu.
Více
Jiřina Šiklová: Já zklamaná nejsem!
Naše nedávná historie má několik dat, která vždy znamenala zásadní
přelom v dějinách Československa: 25. únor, 15. březen, 28. říjen,
17. listopad. Ani nemusíme upřesňovat rok, vždy dobře víme, k čemu
právě toho dne došlo. K takovým datům patří i 21. srpen 1968, kdy
Československo okupovala vojska Varšavské smlouvy. Skončil tak další
z marných pokusů reformovat socialismus. A i když zpočátku byla proti
sovětské okupaci naprostá většina lidí, už za pár měsíců si
naši vlastní představitelé odhlasovali tzv. pendrekový zákon a
začala normalizace. Proti husákovskému režimu se v následujících
dvaceti letech otevřeně postavilo vlastně jen velmi málo lidí,
především těch, kteří podepsali Chartu 77. O chartistech se dnes už
ví mnoho, a přesto i tady jsou ještě bílá místa. Jaká byla
například role žen v disentu? Jak situaci svých rodičů prožívaly
děti disidentů? Podle americké politoložky s českými kořeny Marie
Šámalové to byly právě ženy, které dělaly v disentu "černou
práci". S tím souhlasí i socioložka Jiřina Šiklová, která s
Marií Šámalovou na knize o disidentkách spolupracovala. Milena
Štráfeldová pozvala Jiřinu Šiklovou do studia Radia Praha:
Více
V Praze bude stát obelisk připomínající Ryszarda Siwce
Ústav pro studium totalitních režimů letos u příležitosti výročí
okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy připomene osobnost
Ryszarda Siwce. Poláka, který se na protest proti srpnovým událostem v
roce 1968 upálil.
Více
Sovětská okupace Československa vyhnala do exilu stovky vědců
V jihočeském Táboře končí 25. Světový kongres Československé
společnosti pro vědy a umění. Jeden ze čtvrtečních panelů se
věnoval i vědcům z AV ČR, kteří za totality odešli do exilu. V
akademickém Ústavu pro soudobé dějiny vzniká jejich databáze. Ještě
letos by měla vyjít kniha Sto českých vědců v exilu, která
představí ty nejvýznamnější z nich. S řešitelkou tohoto úkolu doc.
Soňou Štrbáňovou natáčela Milena Štráfeldová. Kdy vlastně začali
vědci z Akademie utíkat?
Více
Velkému teroru v SSSR na konci 30. let padly za oběť tisíce Čechů
I Radio Praha se tuto sobotu připojuje ke Dni smutku, který byl v České
republice vyhlášen kvůli tragickému úmrtí polského prezidentského
páru a dalších obětí leteckého neštěstí u Smolenska. Letadlo s
polskou delegací mířilo do ruské Katyně, kde v r. 1940 stalinská NKVD
postřílela tisíce příslušníků polské elity. Oběťmi Velkého
teroru na konci 30. let se stali i Češi, kteří tehdy žili na území
Sovětského svazu žili. Jejich osudy připomíná dnešní repríza
rubriky Češi v zahraničí. Rubriku připravuje Milena Štráfeldová:
Více
Před dvaceti lety byla roztržena železná opona
Součástí, nebo spíše brzkým důsledkem intenzivního společenského
pohybu v Československu na sklonku roku 1989 byl také pád železné
opony, symbolicky zahájený přestřižením ostnatých drátů na
hranicích, které oddělovaly východní blok od demokratických sousedů.
Jeden z těchto okamžiků se odehrál právě před 20 lety, poslední
předvánoční den roku 1989.
Více
Kalendárium
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, to je
jistě nejdůležitější výročí už téměř uplynulého týdne.
Kalendárium ale tentokrát připomene především události, které se
odehrály o rok později.
Více
Proč posílali sokolové ze zahraničních soutěží tolik pohlednic?
V období pražského jara, v květnu 1968 usedl k mikrofonu
Československého rozhlasu Miroslav Klinger, bývalý náčelník
Československé obce sokolské. Vyprávěl především o svých
zážitcích z různých sportovních závodů, zejména v zahraničí.
Pokud se chcete dozvědět třeba to, proč nakupovali sokolové na svých
zájezdech hromadně pohlednice, poslechněte si ukázku z
rozhlasového archivu.
Více
Velkému teroru v SSSR na konci 30. let padly za oběť tisíce Čechů
V těchto dnech si připomínáme jedno z nejtragičtějších výročí
našich novodobých dějin - začátek německé okupace Československa a
vznik Protektorátu Čechy a Morava. Ve stejné době, na konci 30. let,
potkal ale tragický osud i tisíce českých krajanů v tehdejším
Sovětském svazu. Češi žijící v Rusku, na Ukrajině i jinde v SSSR,
se stali obětí tzv. Velkého teroru. Padlo mu za oběť 720 tisíc lidí
všech národností, které tehdy ve stalinském Rusku žily. Hromadné
hroby, ve kterých jsou i stovky Čechů, se daří odkrývat až nyní.
Této kapitole našich dějin se věnuje historik Mečislav Borák ze
Slezské univerzity v Opavě. Více se dozvíte v dnešní rubrice Češi v
zahraničí, kterou připravila Milena Štráfeldová:
Více
Kalendárium
Kalendárium, připomene Albrechta z Valdštejna, Jana Zajíce nebo
počátky vysílání Československé televize.
Více
+1
