Z krajanského tisku

Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku svým čtenářům představuje Českou školičku v Bruggu.

Česká školička v Bruggu, foto: Jarmila Křížová Jejím hlavním cílem je zachovat a předávat českou kulturu, pěstovat rodný jazyk v cizině, a to jak pro nejmladší děti v předškolním věku, tak pro děti školou povinné, trvale žijící ve Švýcarsku. Česká školička v Bruggu v kantonu Aargau zahájila své první vyučování v lednu 2008, o dva roky později jej rozšířila na dvě skupiny. Děti se zde scházejí jednou za čtrnáct dní, aby si nejen rozšířily slovní zásobu, ale také se mohly skamarádit s jinými českými vrstevníky, učit se říkadlům i národním obyčejům, poznávat písničky a pohádky a ve vyšších ročnících se blíže seznámit i s tématy z oblastí dějepisu, zeměpisu nebo literatury, píše Zpravodaj.

Krajané v loutkovém divadle v Besedě 'Volnost' Zpravodaj Českého krajanského spolku Beseda v Belgii se vrací do historie a popisuje okolnosti vzniku Česko-slovanského spolku Volnost v Bruselu v roce 1904. Členy spolku byli tehdy převážně živnostníci, obchodníci, kožišníci, hostinští apod. Nejznámějším předsedou v prvních 20 letech existence spolku byl Karel Valehrach. Od něho pocházejí nejstarší zápisy o spolkovém životě v Belgii před 1. světovou válkou a krátce po ní, než natrvalo odjel do Spojených států, připomíná Zpravodaj.

Dále píše, že naplno se krajanský život rozvinul po válce. Kromě vyučování v české škole založili krajané Sokol, pořádali taneční zábavy, výlety, nadále rozšiřovali knihovnu, objednávali a četli československé noviny a časopisy, hráli loutkové i ochotnické divadlo. A v 30. letech přicházely do belgických uhelných pánví za prací tisíce českých a slovenských dělníků, pokračuje Zpravodaj a stručně popisuje další běh českého krajanského života v Belgii až po dnešní dny.

Sylva Langová-Williams Kulturní měsíčník Čechů a Slováků v Rakousku Klub krátce připomíná příběh herečky Sylvy Langové-Williams, která v lednu ve věku 88 let zemřela v Londýně. Dcera prvorepublikového důstojníka se v roce 1935 poprvé objevila na plátně ve filmu Miroslava Cikána Král ulice, kromě dalších filmových rolí ale ztvárnila řadu postav na divadelních prknech. V roce 1948 opustila republiku a na jevišti, v televizi i ve filmu se dále objevovala už v Anglii. Do staré vlasti dávala o sobě vědět spoluprací s českým vysíláním BBC i na vlnách Svobodné Evropy. Koncem devadesátých let se ještě vrátila do českého filmu v debutu Oskara Reifa Postel, a to rolí excentrické babičky, za kterou byla nominována na Českého lva, dodává Klub.

Ludvík Kolín v roce 2007 převzal pamětní medaili za mimořádné zásluhy o rozvoj česko-rakouských vztahů Vídeňské svobodné listy se loučí s Ludvíkem Kolínem, který v první únorové dekádě zemřel v den svých 86. narozenin. Vídeňský rodák v době druhé světové války působil v protifašistickém odboji, za což ho čekalo zatčení gestapem a internace. V roce 1948 Sociálně-demokratická strana Rakouska pověřila Kolína zastupováním československých uprchlíků v Rakousku, poté pracoval na ministerstvu sociální péče. Koncem 60. let se ale na půl roku ocitl v československém vězení za pomoc při opuštění republiky a byl doživotně vyhoštěn, v roce 1991 se ale dočkal rehabilitace. A jak dodávají Vídeňské svobodné listy, po většinu života byl členem a funkcionářem krajanských spolků a exilových institucí.

Ve svém únorovém vydání Vídeňské svobodné listy přinášejí podrobné informace o nabídce různých studijních programů pro krajany a programů české vlády k podpoře českého kulturného dědictví v zahraničí.