Čeští vynálezci

Josef Ressel

(1841-1926)

Josef Ressel se narodil 29. 6. 1793 v Chrudimi. Byl nadaný a dobře se učil, rodiče ho poslali k příbuzným do rakouského Lince, kde navštěvoval gymnázium. Roku 1809 byl přijat na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích a měl se stát důstojníkem. Byl však tělesně slabý, do vojenské služby ho nepřijali a proto roku 1812 odešel do Vídně, kde měl studovat medicínu. Ucházel se také o stipendium na lesnické akademii v rakouském Mariabrunnu, kde dokázal ve zkráceném termínu školu i úspěšně absolvovat. Zprvu působil v Kraňsku jako lesník a roku 1821 se stal lesmistrem v přímořském městě Terstu, kde si ověřoval své experimenty s lodním šroubem.

Použít k pohonu lodi Archimédova šroubu napadlo počátkem 16. století geniálního italského učence a malíře Leonarda da Vinci. Josef Ressel nápad s Archimédovým šroubem nosil stále v hlavě a věřil, že právě to je cesta, která pohon lodí usnadní. Dokázal stanovit jeho správný tvar a velikost a vymyslet i jeho nejvhodnější umístění na lodi - dal ho vodorovně pod záď lodi před kormidlo. Nejprve se při pokusech s drobnými modely přesvědčil, že jeho řešení je správné a pak začal shánět nejen prostředky, ale i majitele větší lodi. Příležitost se naskytla roku 1826 na jedné šestitunové bárce, kde poháněli šroub dva muži silou svých paží. Experiment byl sice úspěšný, roku 1827 dostal na vynález dokonce příslušný patent, ale peníze ani zájemce na další pokusy se mu sehnat nepodařilo. Teprve roku 1829 se dohodl s bohatým obchodníkem Ottaviem Fontanou, že zaplatí stavbu lodi, na níž se lodní šroub vyzkouší. Dohodli se, že Ressel nechá ve vhodné strojírně v Paříži vyrobit potřebné lodní součásti, aby se mohly na plavidlo co nejdříve namontovat. Jenomže nadšený Ressel byl při těchto jednáních příliš důvěřivý a v obchodních záležitostech se mnoho nevyznal, takže se nechal partnery umluvit a prozradil jim celou podstatu svého vynálezu dřív než s nimi uzavřel smlouvu. Záhy se ve Francii a Anglii objevila celá řada falešných "vynálezců", kteří si Resslův vynález přisvojili, vydávali ho za své vlastní nápady a spor o prvenství se pak vlekl dlouhá desetiletí.

Loď Civetta však i přes to byla dokončena. Byl to 21 m dlouhý parník o nosnosti 33 tun vybavený dvouválcovým vahadlovým parním strojem, který poháněl Resslův lodní šroub. 4. srpna 1829 vyplul z terstského přístavu na moře. S plavbou byli zpočátku nadmíru spokojeni, protože byla plynulá a rychlejší než na jiných plavidlech. Bohužel měděné potrubí letované cínem prasklo a tato malá závada byla příčinou toho, že policie další plavby zakázala.

Bohužel přiřčení prvenství se už nedožil. Zemřel na malárii na služební cestě dne 9. 10. 1857 v Lublani.

Vynalezl mimo jiné i šroubový lis na víno a olej, parní vyluhování barviv a tříslovin, kuličkové ložisko bez mazání, pneumatickou potrubní poštu a buzolu.

Zpět